Sedmdesát let od bitvy o rozhlas: Nová jména hrdinů a nové skutečnosti

Novou pamětní desku, která bude vedle té původní ve Vinohradské 12, čeká odhalení 5. května.

„Když jsme začali jednotlivé osudy odhalovat, najednou jsme naráželi na nová a nová jména. Takže jsme se spojili s několika historiky, protože sami už jsme to nezvládali. Rozhodující potom bylo, když jsme se spojili s Muzeem Policie ČR a Vojenským historickým ústavem a začala se před námi otvírat úplně neznámá kapitola,“ vypráví ředitel Centra Nová média Alexandr Pícha.

Zatím se podařilo objasnit jména 81 lidí, kteří prokazatelně padli v bojích o rozhlas a o kterých nikde nebyla ani zmínka.

Na nové desce zůstane také volný prostor. Pátrání po dalších obětech pokračuje, a tak se mohou objevit a přidat další jména.

A co Alexandra Píchu při bádání překvapilo?

„Nás z historického hlediska opravdu šokovalo, jak je možné, že se objeví dvakrát více jmen. Když jsme si procházeli archiv Českého rozhlasu, narazili jsme na dokumentaci Svazu bojovníci rozhlasu, který vznikl v roce 1946. Svaz měl dohromady asi 1100 lidí. Po únoru 1946 byl zredukován, a to dokonce skoro o polovinu, o 468 lidí. Ti, kteří zůstali, nakonec rozhodovali o těch, kteří budou na té pamětní desce. Samozřejmě že v tom politické důvody určitě byly, protože tam chybějí jména nekomunistických bojovníků, nicméně si myslím, že hodně velký díl na tom má zmatek, který tady při bitvě o rozhlas panoval. Co nás opravdu překvapilo, že nikdo z historiků nepátral po těch jménech celých 67 let,“ odpovídá ředitel Centra Nová média.

Omyl režiséra Vávry

Premiéru bude mít také dokumentární film Bitva o Rozhlas. Odhaluje nové skutečnosti a další svědectví o hrdinství Čechů-povstalců.

Autoři čerpali z filmu Otakara Vávry z roku 1946 Cesta k barikádám a ze zpravodajského snímku Květen 1945. K nesrovnalostem Pícha říká:

„Zhruba někdy kolem 16. hodiny tady došlo ke střelbě na civilisty. Dlouhou dobu během komunistického režimu to bylo vykládáno, jako že Němci postříleli nevinné české civilisty na rohu Schwerinovy, dnešní Vinohradské, a Balbínovy ulice. Když jsme dali dohromady veškeré materiály – publicista Zdeněk Roučka to procházel vteřinu po vteřině, ještě to dokládal fotografiemi, které má, – tak jsme zjistili, že Vávra smontoval více věcí dohromady.“

Režisér Vávra dal dohromady vyvádění kolaborantů z rozhlasu a situaci, kdy dav nahnal německé civilisty nejdříve z budovy tabákové režie ve Slezské ulici do Římské a pak do Balbínovy ulice.

„Tady došlo k nějakému incidentu, všichni věděli, že se střílí na Vinohradské ulici a v Balbínově začali šťouchat do civilistů. Pak se civilisté rozbíhají a vbíhají do palby kulometů. Nevíme, jestli to byl spíše německý kulomet, byli tam i nekrytí povstalci. Z filmových záběrů to není vidět. Nicméně je jasné, že dav hnal asi 35 německých civilistů a tady byli vystaveni palbě. Třináct jich zde zahynulo, z toho pravděpodobně dvě nebo tři ženy,“ uzavírá Pícha.

Boj o rozhlas|foto: Vladimír Staněk