Evropská města se bouří proti turistům a žádají regulaci. Problémy má i Praha

Nejvyhledávanější světové destinace ničí hordy turistů. Návštěvníci jsou příliš hluční, znečišťují životní prostředí a už jen jejich přítomnost posouvá místní nájemné do astronomických výšek. S rostoucí nespokojeností na to poukazují obyvatelé řady proslulých lokalit. A své mínění dali letos o prázdninách pěkně od plic najevo, píše na svém serveru americká stanice CNN. A uvádí případy měst, kde se zdá být situace neúnosná. Kromě Benátek, Barcelony a Dubrovníku zmiňuje také Prahu. Turistický ruch totiž v posledních letech roste nebývalou měrou. A to hlavně kvůli levným nízkonákladovým letům a také rozmachu nových turistických služeb, jako je například Airbnb.

Cestovní ruch sice prospívá místní ekonomice, na druhé straně ale mění celé čtvrti vyhledávaných měst v jakési Disneylandy. "Některé evropské destinace skutečně pod tlakem nadměrného cestovního ruchu trpí," cituje CNN z nedávno publikovaného výzkumu agentury Euromonitor International. Z jeho závěrů je zřejmé, že pro zvládnutí enormního turistického rozmachu bude potřeba rozumné strategie.

Snad nejvíce, a už řadu let, trpí italské Benátky. Světoví experti tvrdí, že stále silnější cestovní ruch a vyšší životní náklady způsobily ve městě na laguně decimaci původního obyvatelstva. Jeho počet totiž v Benátkách za padesát let klesl zhruba o dvě třetiny.

Znepokojení v UNESCO

Velké obavy ze současného trendu už vyjádřil i Výbor pro světové dědictví UNESCO, který znepokojují hlavně negativní dopady na unikátní benátské historické lokality. Místní obyvatelé během posledních let několikrát protestovali proti znečišťování moře, které způsobují obří výletní lodě, a také proti rychle rostoucím životním nákladům. A jak uvádí CNN, benátská radnice už začala konat.

Zvýšila počet policistů v nejatraktivnějších lokalitách, zakázala provoz nových obchodů s rychlým občerstvením a začíná omezovat hotelovou infrastrukturu. Radnice také spustila informační kampaň, která v jedenácti jazycích instruuje turisty, jak se mají chovat.

„Neodhazujte odpadky, zapomeňte na takzvané „zámky lásky“, které lidé často poutají na mostní zábradlí, nechoďte po městě v plavkách a nepořádejte pikniky v bezprostředním okolí architektonických skvostů,“ žádají zoufalé Benátky stále početnější, a bezohlednější návštěvníky.

Předimenzovaná Barcelona

Hlasitěji se ozývá i Barcelona. Katalánská metropole jen za minulý rok přivítala přes osm milionů návštěvníků. Jen pro srovnání – samotné město má asi jeden a půl milionu obyvatel. A i těm dochází trpělivost. V posledních týdnech vyrazili do ulic, aby protestovali proti – jak tvrdí - neúnosnému přílivu turistů. V jedné ze čtvrtí se vyzbrojili transparenty, které dávaly celkem jasně najevo, kdo je tady doma.

Barcelonští radní už schválili nové předpisy, které mají omezit výstavbu hotelů v centru města a rozmach pronájmů soukromých bytů. Úřady také rozhodly, že výnosy z turismu půjdou spíše na podporu místních občanů, než na rozvoj cestovního ruchu.
Barcelona však není jedinou španělskou lokalitou, kde lidé protestují proti turistům. Vzmáhající se odpor pocítil i ostrov Mallorca. Tamní aktivisté se nedávno zaměřili na turisty hojně navštěvovanou restauraci Mar de Nudos v metropoli Palma de Mallorca.

Do jejích prostor vhodili dýmovnice a rozvinuli transparent s heslem: „Turismus zabíjí Mallorku“. Už loni se přitom na zdech v centru města objevily výmluvné nápisy: „Turisté táhněte domů“ nebo „Turismus rovná se terorismus,“ píše server CNN.

Plnění státní kasy

Španělská politická reprezentace včetně premiéra Mariana Rajoye vyzývá k umírněnosti a zdůrazňuje, že turistický ruch přináší do státní kasy nezanedbatelný příspěvek. Ten loni tvořil 14 procent HDP země.

„Nevím, jestli je vhodné vítat návštěvníky hanlivými plakáty, ale určitě nejde vyhodit člověka, který k nám přijel utrácet peníze. To je nesmysl,“ cituje CNN nedávná premiérova slova. Jak dodává, úřady se teď navíc bojí dopadů nedávných teroristických útoků v Barceloně, které by mohly turisty odradit.

Seriálový Dubrovník

Pod náporem turistů je i chorvatské přístavní město Dubrovník. A podle CNN za to může jeden globálně proslulý seriál. Překrásná architektura a unikátní přímořská scenérie opevněného města totiž tvoří kulisy několika epizod známé série Hra o trůny. A fanoušci fantasy příběhů se do Dubrovníku jen hrnou. Jen za loňský rok tam stoupl počet návštěvníků o 10 procent.

Dubrovník, Chorvatsko

Chorvatský přístav si s tak velkým nárůstem neví rady. Nedávno tam zakotvilo sedm obřích výletních lodí, které dohromady přivezly přes devět tisíc pasažérů. A skoro všichni z těchto cestovatelů vyrazili do středověkých uliček a na proslulé hradby, kde už bylo 25 tisíc dalších turistů.

Počet lidí v Dubrovníku se tak oproti dnům mimo turistickou sezónu skoro zdvojnásobil. Úřady teď hledají recept na to, jak omezit počet výletních lodí. Nově funguje bezpečnostní kamerový systém, který by měl pomoci příliv turistů regulovat.

Pražská pivní kultura

Problémy s turisty má podle serveru CNN i Praha. Statistický přehled společnosti Mastercard ukazuje, že českou metropoli loni navštívilo skoro šest milionů turistů. Proslulá „česká pivní kultura“ vytvořila z města oblíbenou destinaci pro nejrůznější oslavy, rozlučky se svobodou a tahy četnými hospodami.

Pražanům se to ale prý příliš nezamlouvá, i když zatím nikoho nenapadlo jít do ulic a proti přílivu turistů veřejně protestovat. CNN si ale všímá, že Praha letos v květnu zřídila antikonfliktní týmy. „Dohlížejí na nejrušnější lokality a vyzývají turisty, aby nerušili noční klid po 22. hodině,“ informuje portál americké televizní stanice CNN.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.