Americké náboženství má vyšší tržní hodnotu než Google a Apple dohromady

„Takzvaná faith-economy má vyšší tržní hodnotu, než součet zisku deseti hlavních amerických firem, včetně společností Apple, Amazon a Google,“ uvedli v magazínu autoři studie z Georgetownské univerzity ve Washingtonu DC.

Šetření zahrnulo do výpočtu socioekonomické hodnoty amerického náboženství farnosti, nemocnice, školy, charity, denní centra, média a byznys provozovaný náboženskými skupinami, trhy s košer a halal potravinami, sociální a filantropické programy a zaměstnance i režii jednotlivých náboženských obcí. Spoluautor studie Brian Grim přitom upozornil, že jeho cenový odhad americké religiozity jako celku je spíše střízlivý. V USA zaměstnává na 344 tisíc kostelů a církevních organizací statisíce pracovníků na plný úvazek. K tomu je třeba připočíst nákup služeb a zboží za miliardy dolarů.

Nějakou formu členství v náboženské organizaci má dnes více než 150 milionů Američanů, tedy bezmála polovina populace. Ačkoli počty lidí navštěvujících kostely klesají, za posledních 15 let se počet proinvestovaných peněz ztrojnásobil na devět miliard dolarů. Z 50 nejvlivnějších charitativních organizací v USA je dvacet nábožensky zaměřených, a mají obrat 45,3 miliardy dolarů.

Zpráva odkazuje na dřívější šetření společnosti Pew Resaerch Centre z něhož vyplývá, že čas, peníze i hmotné dary, potřebné pro charitu a pomoc potřebným, věnují dvě třetiny silně věřících Američanů. U těch obyvatel Spojených států, kteří se považují za nepříliš nábožensky založené, se obětavost vyskytuje ze 41 procent.

Brian Grim a jeho spoluautorka Melissa Grimová z Newseum Institute ve Washingtonu vypracovali tři odhady amerického náboženského obratu. Ten nejnižší počítal jen s přímými zisky náboženských institucí. Median započítal i byznysové aktivity církví a tržní hodnotu zboží a služeb. Horní odhad k tomu všemu přičetl ještě příjmy domácností věřících Američanů - v takovém případě se celková „hodnota americké religiozity“ vyšplhá až na 4,8 bilionu dolarů. A to ještě studie nezapočítávala bankovní rezervy náboženských společností. Přesto podle Interdisciplinary Journal of Research on Religion dospěla k závěru, že „oblast víry představuje v USA rozsáhlou součást ekonomiky, která zasahuje do života prakticky celé americké populace“.