Děti obklopené knihami prý v dospělosti vydělávají více peněz
„Místnost bez knih je jako tělo bez duše,“ prohlásil kdysi římský filosof Cicero. A podle nejnovějšího zjištění italských vědců může být absence knih známkou budoucích finančních obtíží.
Tři ekonomové z univerzity v Padově – Giorgio Brunello, Guglielmo Weber a Christoph Weiss – popsali v magazínu Economic Journal překvapivě silnou souvislost mezi vztahem ke knihám v dětství a výší příjmů v dospělosti.
Experti zkoumali záznamy o 6 tisících mužích z 9 evropských zemí, kteří absolvovali školní docházku v letech 1920 až 1956. Zaměřili se na to, zda dítě ve věku 10 let mělo doma méně než 10 vlastních knížek, polici knih či jeden nebo dva kufry knih zhruba po 100 svazcích.
Delší studium – delší život
Mimo jiné zjistili, že s každým dalším rokem stráveným na školách vzrůstala průměrná délka života o 9 %. Vědci si to vysvětlují socioekonomickým statusem, protože méně vzdělaní pracovali především fyzicky a velmi tvrdě, což průměrnou délku života zkracovalo.
Muži, kteří vyrůstali v domácnosti bez knih, však s každým dalším rokem ve škole zvyšovali šanci na výdělek jen o 5 %, zatímco u dětí obklopených knihami byla šance na lepší příjmy vyšší o 21 %. Tyto děti se pak v dospělosti daleko častěji uplatňovaly v lepších profesích a téměř stoprocentně začínaly v prvním zaměstnání jako státní úředníci či podnikatelé.
Touha po vzdělání
Ekonomové mají pro tento fenomén několik vysvětlení. „Je pravděpodobné, že knihy v dětech vzbudily větší touhu po vzdělání a čtení zlepšilo jejich studijní výsledky,“ píše Economic Journal. Druhá věc je, že dům plný knih je známkou určitého socioekonomického postavení rodiny, odkud se dětem daleko snáze dosahuje kvalitnějšího vzdělání a stoupá po společenském žebříčku vzhůru.
„Jisté je, že pokud výchova povzbuzuje poznávání a emoční i sociální inteligenci, vytváří tím předpoklady pro budoucí ekonomický úspěch jedince,“ konstatuje závěrem magazín.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
