Jihokorejci se umělé inteligence nebojí. I díky tradici šamanismu
Na mezinárodním letišti Inčchon poblíž jihokorejského hlavního města Soulu pomáhá cestujícím najít odletovou bránu nebo je doprovodit do nejbližší čekárny tým sympatických zaměstnanců.
Jsou dobře vycvičení, chovají se slušně a mluví čtyřmi jazyky. Nicméně společenská konverzace není jejich silnou stránkou. Jsou to totiž roboti. Server britské stanice BBC se ve své reportáži rozepisuje o tom, proč je Jižní Korea ideální zemí pro rozvoj právě robotů a jak roboti souvisí s korejskou mytologií.
Robotičtí letištní průvodci vyvinutí korejským technologickým gigantem LG pracují po boku svých lidských kolegů už od konce července.
Jsou 140 centimetrů vysocí, pohybují se na kolečkovém podvozku, mají LCD obrazovku a v prostoru se orientují pomocí kamer a ultrazvukových a laserových sensorů. Dokáží také rozeznat hlas a zpracovat jazykovou stopu.
Jihokorejské technologické podniky vyvinuly i další robotické bytosti. Například firma Hankook Mirae Technology vyprojektovala stroj s názvem Method-2, který se stal prvním dvounohým robotem vůbec. Dalším výdobytkem moderní doby je humanoidní robot, který je schopný se sám dobíjet a byl vytvořený univerzitním institutem KAIST.
Tradice pro budoucnost
Jak BBC připomíná, Jižní Korea byla spolu s Japonskem po mnoho let známá svým inovativním designem a využíváním robotických učitelů a pracovníků v průmyslové výrobě a ve službách. Všechny tyto fenomény společně tvoří futuristickou pracovní sílu, která umožní autonomním zařízením přebírat lidské role.
„Umělá inteligence, roboti a podobná řešení pro nás nejsou jen novými zařízeními, ale zároveň klíčovými technologiemi k podpoře lidí,“ říká projektant Hong Če-mjong z firmy LG. A dodává, že roboti mohou vykonávat práce, které jsou příliš nebezpečné nebo příliš komplikované pro běžné pracovníky.
Přestože Jižní Korea směřuje mílovými kroky do budoucnosti, zůstává zároveň věrná svým tradicím, pokračuje server britské stanice a zamýšlí se nad vlivem korejské mytologie na současnost.
Mohou to prý být právě prastaré příběhy zvířat s vlastními nadějemi a sny, či oduševnělých stromů a hor plných duchů, které mohou určitým způsobem ovlivňovat současný jihokorejský technologický boom. Inovativní mocenská základna Jižní Koreje by možná dnes ani neexistovala, kdyby nebylo jedné vytrvalé a optimistické medvědice.
Tato samice se prý před více než 4 300 lety na vrcholu hory potkala s tygrem. Obě zvířata zatoužila stát se lidmi. Slitoval se nad nimi syn vládce nebes a dal jim dvě posvátná jídla – česnek a černobýl. Poté nařídil, aby si dvojice příděl rozdělila na sto dnů a pobývala během nich v temnotě.
Netrpělivý tygr od svého záměru rychle upustil, medvědice ale vytrvala, proměnila se v ženu a provdala se za syna vládce nebes, kterému porodila syna jménem Tangun. Ten po otci převzal trůn a stal se vládcem země.
Korejské království tedy podle legendy vděčí za svůj vznik zvířeti, které dosáhlo své touhy stát se člověkem. Tento národní mýtus, který Jihokorejci každoročně oslavují 3. října, je pouze jednou ze zvířecích legend, které tvoří základní kámen nejstaršího náboženství země – šamanismu.
Průkopničtí šamani
„Dokonce i dnes zůstávají šamanistické postoje zakořeněné v korejské národní psyché a ovlivňují tím byznys, politiku a každodenní životy lidí,“ říká profesor sociologie Sin Kwang-jong z Čung-angské univerzity v Soulu.
Jak dodává, v korejském šamanismu, jehož klíčové prvky můžeme nalézt také v buddhismu, není neobvyklé si myslet, že kolem prolétající pták nese reinkarnovanou duši mrtvého strýce nebo že i váš oblíbený hudební nástroj může být domovem posvátných duchů. „Šamanismus věří, že jakýkoli druh nelidské bytosti může mít nadlidskou sílu, a je jedno, jestli se jedná o přírodní nebo umělý objekt,“ vysvětluje profesor Kwang-jong.
Šamanismus tak může vysvětlovat větší kulturní a sociální otevřenost Jihokorejců k autonomním přístrojům, než jakou mají lidé ze Západu, pokračuje server BBC. Vyzbrojena tímto vstřícným postojem, Jižní Korea je ideálním prostředím a zároveň konzumním trhem pro pokročilé robotické inovace.
V roce 2016 se v zemi na jihu Korejského poloostrova prodalo více než 41 tisíc robotů, což ji podle údajů Mezinárodní federace robotiky (IFR) vyzvedlo na druhou příčku světového žebříčku. V Jižní Koreji se tak udalo téměř o polovinu více robotů než v Číně, která je nesrovnatelně lidnatější a větší zemí.
Robotů se nebojí
Jižní Korea má největší hustotu industriálních robotů na světě. Ve výrobním průmyslu pracuje průměrně 631 robotů na deset tisíc zaměstnanců. A v automobilovém odvětví je robotických pracovníků dokonce více než dva tisíce na každých deset tisíc zaměstnanců, píše portál britské stanice.
Někteří Jihokorejci se současné situace obávají kvůli strachu z úbytku pracovních pozic, ale v mysli mnohých obavy právě tady končí. „Masová média v zemi předpovídala, že mnoho obyvatel přijde v důsledku robotizace o práci. To se ale nestalo,“ říká vědecký pracovník Kim Tong-kju z Institutu pro studium náboženství na univerzitě Sogang a dodává, že v současnosti se zprávy o strachu z robotizace vyskytují jen sporadicky.
Situace v Jižní Koreji je zásadně odlišná ve srovnání s Amerikou, myslí si BBC. Mnoho Američanů ovlivnily scénáře o konci světa, se kterými často přichází Hollywood. Počínaje snímky Terminátor a Matrix a konče filmem Já, robot. Technologické osvětě nepřispívá ani apokalyptický diskurz některých technologických lídrů, například ředitele Tesly Elona Muska. Podle nedávného výzkumu organizace Pew Research Center je 72 procent Američanů znepokojeno budoucností právě kvůli automatizaci.
Zatímco se tedy někteří lidé mohou obávat, že roboti je nejen připraví o práci, ale také vyvinou vyšší a nezastavitelnou inteligenci, způsobí převrat a stejně jako Frankenstein zničí své stvořitele, Jihokorejci zase tolik nepanikaří. Situace je ale samozřejmě mnohem komplikovanější. Asijská země totiž v robotickém vývoji vždy viděla určitou nutnost.
Řešení, ne problém
Po ukončení války v roce 1953 se jihokorejská vláda rozhodla zbavit zemi chudoby upřednostněním výrobního sektoru. To vyžadovalo rozvoj technologií a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Takový vývoj Jižní Koreu velmi rychle posunul vpřed.
V posledních čtyřech letech se země podle inovačního indexu společnosti Bloomberg umisťuje jako světová nejinovativnější ekonomika. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Jižní Korea investovala za rok 2014 více peněz do výzkumu a vývoje než jakýkoli jiný stát, všímá BBC.
Technologicky důvtipní, komunitně orientovaní a pragmatičtí Jihokorejci se daleko více než obyvatelé jiných zemí dívají na umělou inteligenci jako na součást řešení, a ne jako na problém. Místo aby se obávali apokalypsy, snaží se vymyslet, jak jim mohou roboti ulehčit život a pomoci řešit nepřeberné množství sociálních problémů.
Společnost LG v současnosti například vyvíjí roboty, kteří budou moci lidem pomáhat v domácnostech nebo také pracovat v hotelech, nákupních a turistických centrech a jiných veřejných prostorách. „Naším cílem je identifikovat oblasti, kde automatizované prostředky mohou dodat nejvíce přidané hodnoty,“ říká projektant Hong Če-mjong, který očekává, že některé z vyvíjených robotů bude firma připravena prodávat už během dvou let.
Budoucí aplikace robotických inovací by mohly Jižní Koreji umožnit nejen nahradit pracovní sílu, která rychle stárne a odchází do penze, ale také se o ni starat. A možná by mohla umělá inteligence hrát čím dál tím důležitější roli i při obraně neutrálního pásma země oddělujícího Severní a Jižní Koreu. V kontrole takzvané demilitarizované zóny už v minulosti figurovaly například poloautonomní hlídky, které vyvinula společnost Samsung, upozorňuje server britské stanice BBC.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
