Kanadští filmaři obnovují téměř zaniklý jazyk původních obyvatel

Haidští bubeníci a pěvci při uvítacím rituálu - Foto: Graham Richard,  CC BY-SA 4.0

Haidští bubeníci a pěvci při uvítacím rituáluFoto: Graham Richard, CC BY-SA 4.0

Mluvit jazykem Haida po 66 letech není snadné. Tvář Sphenie Jonesové se leskne potem a oči má zavřené. Znovu se pokouší vydat ze sebe zapomenutý chraplavý zvuk pro haidské „k“ a opět marně.

Najednou se začne smát. „Cítím se tak dobře,“ říká 73letá paní Jonesová. „Hlavně proto, že můžu mluvit haidsky nahlas a nemusím se bát,“ cituje její slova novinářka Catherine Porterová pro americký list New York Times

Paní Jonesová musela odejít, podobně jako dalších 150 000 domorodých dětí z celé Kanady, daleko od domova do tak zvané rezidenční školy, aby se tam přizpůsobila západní kultuře. Jakékoli projevy její domorodé kultury tam byly zakázané. Když ji učitel jednou přistihl, jak se od dvou spolužaček učí jiný domorodý jazyk, vytrhl jí tři nehty. 

Film jako snaha o smíření 

Trest fungoval. Až donedávna nemluvila paní Jonesová jinak než anglicky. Teď se začíná učit svůj text v prvním kanadském filmu natočeném v jazyce Haida, který se bude jmenovat „Na ostří nože“.  

Snímek, v němž budou vystupovat pouze haidští herci, je důkazem obrody tohoto domorodého jazyka a kultury napříč celou Kanadou. Motivací pro jeho natočení byla také snaha usmířit ty, kteří měli otřesné prožitky z rezidenčních škol dotovaných vládou. Přitom poslední z těchto vzdělávacích zařízení bylo zavřené až v roce 1996, uvádí New York Times. 

Haida Gwaii neboli ostrovy královny Charlotty jsou pravlastí indiánského kmene Haidů. V jejich slovníku najdeme celé tři stránky věnované výrazům pro déšť, na světě ale jazyk ovládá jen 20 mluvčích - Foto: Murray Foubister, flickr.com   ,  CC BY-SA 2.0

Haida Gwaii neboli ostrovy královny Charlotty jsou pravlastí indiánského kmene Haidů. V jejich slovníku najdeme celé tři stránky věnované výrazům pro déšť, na světě ale jazyk ovládá jen 20 mluvčíchFoto: Murray Foubister, flickr.com , CC BY-SA 2.0

„Cílem snahy o usmíření je oživit domorodé jazyky Kanady, kterých je asi šest desítek a mnohé z nich jsou na pokraji zapomnění. Když přijdeme o jeden jazyk,“ říká Wade Davis, profesor antropologie z Univerzity v Britské Kolumbii, je to jako kdybychom „prořezali starý les naší mysli“. Potrháme tím celou složitou síť mýtů, přesvědčení a myšlenek, kterým Davis souhrnně říká „etnosféra“. Je to podobné, jako když vymře jeden živočišný druh. 

V Haidském slovníku najdeme celé tři stránky věnované výrazům pro déšť. „Angličtina ani nedokáže popsat krajinu ostrovů Haida Gwaii,“ tichomořskou domovinu Haidů, říká Davis.  

Haidština rozlišuje deset tisíc různých odstínů a nuancí. Takhle bohatý je jejich jazyk. Na světě zbývá, podle sčítání lidí, posledních 20 mluvčích, kteří tento jazyk plynule ovládají. Pro Haidy znamená ztráta jazyka také ztrátu identity. 

„Tajemství toho, kdo jsme, je ukryto v našem jazyce,“ říká Gwaai Edenshaw, jeden z tvůrců filmu. Stejně jako většina herců se trochu naučil haidsky ve škole, ale doma mluvil anglicky. „Je to způsob, jakým přemýšlíme,“ pokračuje ve vysvětlování. „Jak pojmenováváme svět kolem nás. Je to také náš odpor vůči tomu, čím jsme si prošli,“ cituje ho americký list New York Times. 

Herci se učí svou mateřštinu 

Edenshaw bude spolurežírovat film, jehož rozpočet je milion tři sta tisíc amerických dolarů. Zápletka se odehrává v 19. století na tichomořském souostroví Haida Gwaii pokrytém lesy. Snímek bude vyprávět ikonický haidský příběh o muži, který se naučí přežít v lese. V této verzi přijde po smrti svého dítěte o rozum a musí projít uzdravujícím obřadem. 

Domy Haidů zdobí totemy. Křesťanští misionáři je považovali za modly, ve skutečnosti ale zobrazují historii rodiny a předky - Foto: Derek Bruff, flickr.com   ,  CC BY-NC 2.0

Domy Haidů zdobí totemy. Křesťanští misionáři je považovali za modly, ve skutečnosti ale zobrazují historii rodiny a předkyFoto: Derek Bruff, flickr.com , CC BY-NC 2.0

Scénář byl přeložený do dvou přežívajících dialektů haidštiny, které nikdo z hlavních představitelů neovládá. Štáb proto v dubnu uspořádal dvoutýdenní jazykový kurs. „Bylo to jako učit se od havranů a dalších ptáků všechny ty zvláštní zvuky,“ říká jeden z herců. 

Jazyk Haida je pro mluvčí angličtiny velmi složitý, zejména jeho struktura. Také výslovnost je pro mnohé velkým oříškem. Jazyk má dva tóny a 35 souhlásek, najdete v něm 20 zvuků, které angličtina vůbec nezná. Když jím delší dobu nemluvíte, vaše ústa ztratí pružnost a některé hlásky nedokážete vyslovit, popisuje americký list. 

„Způsob, jakým jsme přišli o svůj jazyk, je hodně traumatizující,“ říká Danie Brownová z organizace poskytující výuku jižního dialektu haidštiny. Kanadská Komise pro pravdu a smíření, která se zabývá minulostí domorodých obyvatel, vydala před dvěma lety zprávu, podle níž děti v rezidenčních školách více než století trpěly mimo jiné sexuálním zneužíváním, fyzickými tresty a byly zanedbávané. Ve zprávě bylo mnoho výzev k akci adresovaných vládě. Obzvlášť důležité je to v letošním roce, kdy si země připomíná 150 let od založení Kanadské konfederace. 

Kmen prosperuje, jeho jazyk ale zaniká 

Vznikající film je pro ostrovy Haida Gwaii důležitý nejen kulturně a historicky, ale také ekonomicky Místní doufají, že pomůže trochu nastartovat ekonomiku ostrovů, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 70 procent. 

Mnoho Kanaďanů možná překvapí, že je Haidština na pokraji vymření. Haidové jsou totiž známí svou politickou a kulturní nezdolností. V roce 1947 si vytvořili vlastní místní vládu. V roce 2002 požádali kanadský soud o vlastnické právo na půdu ostrovů Haida Gwaii. V minulosti úspěšně zastavili firmu, která chtěla na ostrovech těžit dřevo. Také znovu oživili své tradiční umění a na severu ostrova vztyčili totemové sloupy. 

I když domorodí obyvatelé zažívají politické a kulturní oživení, haidština navzdory mnoha společenským snahám nevzkvétá. Kanadská Komise pro pravdu a usmíření vyzvala vládu, aby zvýšila dotace na jazykové programy podporující jazyk haida. Vláda premiéra Justina Trudeaua peníze uvolnila loni v prosinci a navíc slíbila, že bude domorodý jazyk chránit zvláštním zákonem. To se zatím nestalo, uzavírá pro list The New York Times novinářka Catherine Porterová. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace