Mezinárodní tým vědců prozkoumal další fosilii z Děnisovy jeskyně
Tým vědců z Ruska, Německa, Kanady a Itálie prostudoval zub nalezený v roce 1984 v Děnisově jeskyni na Sibiři. Zjistil, že zub patřil dítěti, mladé dívce. Její DNA navíc dokládá, že dívka žila v jeskyni ještě o 20 až 40 tisíc let dříve než denisované z předchozích nálezů.
Populárně-naučný server Phys.org připomíná, že denisované jsou vymřelí příbuzní neandrtálců. Vyhodnoceny byly zatím jen čtyři jejich fosilie , jeden prst a tři zuby. Kvůli sibiřské lokalitě vědci odhadují, že tento typ homininů, dávných bratranců moderního člověka, žil ve východní části Eurasie, zatímco neandrtálci v západní.
O denisovanech se začalo poprvé mluvit v roce 2010. Tehdy tým vědců prostudoval prst z malého zbytku DNA z Děnisovy jeskyně. Analýza vzorku ukázala, že to není neandertálec, jak vědci předpokládali, ale starší hominin. Další průzkumy vzorků prokázaly, že se denisované oddělili od neandrtálců mezi 470 a 190 tisíci lety.
Nyní nalezená dívka mohla být dle výzkumu její zubní DNA deseti až dvanáctiletá. I přes časový odstup patřila zřejmě do stejné skupiny, jako už známí denisované. Zřejmě šlo o malou a izolovanou skupinu, která neměla moc možností se křížit s jinými našimi dávnými příbuznými, dočteme se na serveru Phys.org.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
