Otázky kolem brexitu: Rozpadne se Spojené království? A opustí EU i další země?
Rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii vyvolalo výzvy k hlasování o odštěpení Skotska a Severního Irska od Spojeného království i úvahy o dalších členech unie, kteří by mohli následovat britského příkladu.
Ve Skotsku se znovu objevil požadavek referenda o nezávislosti a v Severním Irsku přání sjednotit se s Irskou republikou, píše britský Telegraph.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová naznačila, že všelidové hlasování o samostatnosti Skotska by se mohlo opakovat, a podle jejího předchůdce Alexe Salmonda je dokonce „jisté“.
Pro setrvání v Evropské unii hlasovalo ve čtvrtek 62% Skotů. Skotská národní strana už v květnu vydala provolání, podle kterého by brexit zásadně změnil okolnosti referenda o skotské nezávislosti z roku 2014, protože Skotsko by bylo z unie vyřazeno proti své vůli.
Podle Salmonda bude Sturgeonová jako členka Skotské národní strany nepochybně provolání respektovat. Premiérka také naznačila, že skotský parlament by se mohl pokusit odchod z unie zablokovat. Agentura AFP připojuje výsledky nedělního průzkumu, podle kterých teď nezávislost Skotska podporuje 52% obyvatel. V referendu před dvěma lety pro ni hlasovalo jen 45%.
(Severní) Irové chtějí zůstat v EU
Brexit odsoudil i předseda irské republikánské strany Sinn Féin Declan Kearney. Prohlásil, že „britští voliči odvlekli Severní Irsko z Evropské unie“, a tím „zmařili demokratickou vůli jeho obyvatel“. Britská vláda tak nedostála svému mandátu, jímž je „zastupovat hospodářské a politické zájmy lidu Severního Irska“, cituje Kearneyho Telegraph.
Britský Independent upozorňuje, že Severní Irsko je teď jedinou částí Spojeného království, která má pozemní hranice s členským státem Evropské unie. Panují obavy, že by tam mohla vzniknout fyzická hranice s pasovou kontrolou.
Agentura AFP cituje znepokojení jednoho severoirského průvodce turistů: „Když budu chtít jet do Dublinu do zoo, budu k tomu potřebovat vízum?“ V Severním Irsku hlasovalo pro setrvání v unii 56% voličů. Region může s brexitem přijít o hodně – dostává od unie vysokou finanční podporu, takzvané „mírové peníze“ na projekty k posílení mírového procesu po severoirském konfliktu.
Británie se zatím neshodla s Evropskou unií, jak by měl její odchod probíhat časově, píše agentura AP. Unie požaduje, aby byl rychlý, zatímco Londýn si chce věci nejprve promyslet. Podle něj by měl proces vystoupení začít až za několik měsíců. Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault však na sobotní schůzce šesti zakládajících členů unie v Berlíně zdůraznil, že unie si nepřeje žádné období nejistoty, které by mělo finanční i politické důsledky.
Žádná členská země nikdy z unie nevystoupila, a nikdo tak netuší, jak bude celý proces vypadat. Ví se jen to, že ho musí zahájit Británie a pak začne dvouleté období vyjednávání odchodu. Do té doby zůstává členským státem. Právě stoupenci brexitu teď tvrdí, že „není žádný spěch“. Podle nich je nemyslitelné, aby byl proces zahájen dřív, než bude mít země nového premiéra. Nejpravděpodobnějším kandidátem je bývalý starosta Londýna Boris Johnson, který s odchodem z unie rovněž nespěchá.
Londýn jako městský stát?
Hned po oznámení výsledku hlasování v Británii vznikla v zemi parlamentní petice zastánců setrvání v Evropské unii, kteří požadují nové referendum. Parlamentní server, na kterém se objevila, se okamžitě zhroutil, když jej hned v prvních hodinách zahltilo 100 tisíc signatářů, píše britský Guardian.
V sobotu ráno bylo podpisů přes 520 tisíc – pětkrát víc než je třeba k tomu, aby se parlament peticí musel zabývat. V neděli večer počet překročil tři miliony tři sta tisíc, ale petiční výbor skoro 80 tisíc podpisů vyřadil, protože přišly z jiných zemí než Británie.
Signatáři chtějí, aby vláda uplatnila pravidlo, podle kterého se musí druhé referendum konat v případě, kdy žádná z obou stran nezíská 60% hlasů a volební účast je nižší než 75%. Brexit ve čtvrtek zvolilo necelých 52% voličů a volební účast nepřesáhla 73%.
Další petice vznikla v Londýně. Hned v pátek podepsalo 100 tisíc jeho obyvatel žádost, aby starosta Sadiq Khan vyhlásil nezávislost metropole a zažádal o její členství v Evropské unii a schengenském prostoru. Londýňané drtivou většinou hlasovali pro setrvání v unii, připomíná Guardian.
Agentura Reuters cituje průzkum provedený hned v pátek. Podle něj je 48% dotázaných s výsledkem hlasování spokojeno a 43% nikoli. Polovina voličů si přeje, aby výsledek platil, i kdyby unie nabídla Británii další reformy. Dalších 39% respondentů by v případě nových podmínek žádalo druhé referendum.
Mohlo by se vůbec konat nové hlasování, které žádají miliony Britů? Podle Telegraphu petici podepsalo nejvíc lidí v historii parlamentní petiční internetové stránky. Přední britský ústavní expert Vernon Bogdanor soudí, že vypsání dalšího plebiscitu je „krajně nepravděpodobné“. Podle něj si to nebude přát hlavně Evropská unie, která považuje současný výsledek za konečný.
Rovněž je přesvědčen, že britská vláda teď bude s vyhlašováním referend velmi opatrná. Stejný názor má i sociolog John Curtice, který zdůraznil, že brexit zvolilo 17 milionů Britů, a počet signatářů petice požadující druhé referendum je tak v porovnání s tím směšně malý.
Telegraph také upozorňuje, že referenda nejsou podle britského práva právně závazná. Žádný zákon o referendu neexistuje. Premiér David Cameron by tak teoreticky mohl čtvrteční výsledek ignorovat, předložit otázku vystoupení z unie parlamentu a spolehnout se, že je většina poslanců odmítne. Proces odchodu z unie ještě nezahájil.
Klamavá kampaň brexitářů
Jenže v praxi je takový vývoj velmi nepravděpodobný. A mohla by se Británie po odchodu z unie zase vrátit? Mohla – článek 50 unijní smlouvy v závěru stanoví, že člen, který vystoupí, může o členství znovu požádat. Proces opětovného přistoupení by se pak řídil článkem 49, který určuje stejný postup pro nové i staronové uchazeče.
Brexit leaders backtrack from NHS and immigration pledges and admit there is NO plan
— Mirror Politics (@MirrorPolitics) 26. června 2016
https://t.co/EogtcC7YSO pic.twitter.com/OHZkySavgB
Independent si všímá, že už dva dny po referendu začalo přibývat nesplněných slibů zastánců brexitu. Zdá se, že Británie se nezbaví obrovského množství přistěhovalců z členských států unie, což byl jeden z hlavních argumentů odpůrců členství. Britský konzervativní poslanec Evropského parlamentu Daniel Hannan upozornil, že přistěhovalectví z členských států bude pokračovat, pokud chce Británie zůstat součástí jednotného evropského trhu.
„Jestli si stoupenci brexitu myslí, že přistěhovalectví teď bude nulové, budou zklamaní,“ řekl europoslanec. „Omyl“ přiznal i vůdce protievropského tábora, předseda Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage.
Prý nebyl pravdivý nápis na předvolebním autobusu stoupenců brexitu, který hlásal, že po odchodu z unie bude mít Británie každý týden o 350 milionů liber víc, které bude moci investovat do zdravotnictví.
Budou následovat další?
Americký deník Washington Post sestavil seznam členských států unie, které by mohly rovněž požadovat referendum o vystoupení. Jako první uvádí Švédsko, které se považuje za „skandinávský ekvivalent Británie“. Stejně jako ona odmítlo přijmout společnou evropskou měnu a v otázkách unijní politiky se s Británií v devadesáti procentech shodovalo. Brexit je pro Švédsko zvlášť znepokojivou zprávou – země loni přijala statisíce uprchlíků a dodnes má potíže s jejich integrací. I když většina Švédů pohlíží na unii stále příznivě, místní ultrapravice teď s brexitem získala nový impuls.
Druhé by mohlo být Dánsko. Jeho obyvatelé v prosincovém referendu rozhodli, že nepředají Evropské unii další pravomoci. To samozřejmě neznamená, že chtějí z unie vystoupit; většina občanů členských států unie si myslí, že Brusel nemá být silnější, než už je, jak ukázal nedávný průzkum Pewova střediska.
Dánové se však bojí, že ještě větší migrace a příliv uprchlíků by mohly mít negativní dopad na jejich sociální systém. Navíc se Dánsko při všech jednáních s unií vždycky spoléhalo na Británii jako nejbližšího spojence, protože obě země zastávají podobné postoje.
A pak je tu Řecko. Z veřejné debaty už skoro zmizela jeho dluhová krize, ale brzy se znovu objeví. Řecký deník Kathimerini soudí, že by spolu s brexitem mohla ohrozit členství Atén v unii.
Vláda se podle listu obává, že odchod Británie oslabí odhodlání eurozóny udržet Řecko v systému společné měny. Země se nebojí, že by pravicové strany prosadily referendum o vystoupení, ale spíš toho, že ji unie ze svého středu vyhostí, aby zachránila soudržnost zbývajících členů.
Bašta euroskeptiků? Francie
Další neznámou je Nizozemsko. Postoj většiny Holanďanů vyjádřil titulek tamějšího deníku Algemeen Dagblad před britským referendem: „Takhle mě neopouštěj!“. Předseda pravicové populistické Strany pro svobodu Geert Wilders podporoval brexit a hned po něm vyzval k témuž hlasování i v Nizozemsku. V nedávném rozhovoru pro BBC prohlásil: „Jestli chceme přežít jako národ, musíme zastavit přistěhovalectví a islamizaci. Nemůžeme v unii zůstat.“ Washington Post připomíná, že Wilders je dnes v Nizozemsku nejpopulárnějším politikem.
Je tu také Maďarsko. Je známo, že premiér Viktor Orbán není přítelem unie, dokonce přímo naopak. Vybízel sice Brity, aby hlasovali pro setrvání, ale jen proto, že euroskeptická Británie byla důležitým partnerem Budapešti. Orbán plánuje v Maďarsku referendum, které by mohlo poškodit soudržnost unie.
Po obrovském přílivu uprchlíků v loňském roce mají Maďaři rozhodnout, zda má mít unie právo usídlovat uprchlíky v jednotlivých členských státech bez souhlasu národních parlamentů. Nepůjde tedy přímo o vystoupení z unie, ale hlasování může zpochybnit její autoritu.
Poslední nejistou zemí je Francie. Patří k největším euroskeptikům v unii – nepříznivě na ni pohlíží 61% obyvatel, zatímco v Maďarsku má negativní názor jen 37% lidí. Francie je spolu s Německem hlavní hnací silou unie, ale potýká se s řadou problémů, včetně nepříliš silné ekonomiky a vysokého rizika terorismu. Řada lidí připisuje jejich vznik právě unii nebo podmínkám vytvořeným členskými státy.
Německá kancléřka Angela Merkelová je známa svou podporou úsporných opatření. Jenže Francii se jimi na rozdíl od Německa nepodařilo zvýšit vysokou nezaměstnanost ani hospodářský růst. Mnoho Francouzů také nemohlo uvěřit svým uším, když kancléřka loni otevřela německé hranice syrským uprchlíkům.
To všechno nahrává pravicové Národní frontě, která zřejmě v nadcházejících volbách posílí. Její předsedkyně Marine Le Penová podporovala brexit, a naznačila tak, co přijde, jestli se její strana dostane k moci. Hned v pátek pak vyzvala k referendu o „frexitu,“ uzavírá Washington Post.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
