Židé ve světě mají stále větší problém podporovat Izrael

9. červen 2016

Radikální politika premiéra Netanjahua staví Izrael do stále obtížnějšího postavení. Mezinárodní kritiku si vysloužil za loňskou válku v Gaze, i za neochotu hledat umírněné řešení nekonečného palestinsko-izraelského konfliktu. Ránu izraelským ambicím představuje i nedávná mezinárodní dohoda s Íránem, které se izraelský premiér snažil marně vzdorovat.

Jewish People Policy Institute v Jeruzalémě nyní přišel se studií, která varuje, že Izrael ztrácí podporu i mezi samotnými Židy ve světové diaspoře. Židé podle ní nevěří, že Netanjahuova vláda skutečně usiluje o mírové řešení konfliktu a mnozí se dokonce snaží veškerým debatám o židovském státě vyhnout. Informaci o stostránkovém výzkumu přinesl on-line deník Times of Israel.

Studie je založena na průzkumu mezi členy židovských komunit v devíti státech po celém světě včetně USA, Francie, Austrálie, Jižní Afriky nebo Maďarska. Jako další zdroj posloužily autorům rozhovory s představiteli židovských komunit po celém světě.

„Téměř 60 % respondentů pochybuje o tom, že Izrael skutečně touží po dosažení míru s Palestinci a jen málo jich věří, že se snaží dělat všechny nezbytné kroky k tomu, aby v tomto ohledu dosáhl úspěchu,“ říká autor studie Šmuel Rosner.

Čtěte také

Židé v diaspoře jsou také znepokojeni počtem civilních obětí, přestože ve své většině z krveprolití vinní především nepřátele Izraele. Nevědí také, jak obhajovat užití disproporční síly mezi moderně vyzbrojenými izraelskými vojáky a běžnými Palestinci.

„Pocit krize se objevuje mezi mnoha židovskými komunitami po celém světě. Pro mnohé je čím dál obtížnější pouštět se do debat o Izraeli, protože to vyvolává ostré výměny názorů. Může to vést k tomu, že téma Izraele přestane být klíčovou otázkou židovských komunit v diaspoře,“ varuje dále Rosner.

Většina Židů přitom stále cítí k Izraeli silné pouto a přeje si, aby prospíval. Stejně tak věří, že Izrael používá sílu až v krajním případě. Podle Rosnera je ale stále obtížnější akceptovat cenu, kterou tato blízkost vyžaduje.

Války, které Izrael vede, mají totiž na Židy v diaspoře okamžitý a většinou negativní dopad. Mají pocit, že ať chtějí či ne, stávají se automaticky mluvčími Izraele. „Všichni nás činí za kroky Izraele odpovědnými. Neexistuje rozdíl mezi sionismem a judaismem. To co Izrael dělá, i způsob jakým usiluje o mír, má dopad na Židy po celém světě,“ cituje studie respondenta z Pittsburghu.

Solidarita s Izraelem se proto v posledních letech snížila. „Eroze vztahů je přirozená a téměř nevyhnutelná vzhledem k měnícímu se charakteru vedených válek. Někteří Židé v diaspoře soudí, že je Izrael za některé konflikty odpovědný. Vadí jim také fakt, že nevedou k žádnému smysluplnému cíli. K žádnému vítězství ani ukončení střetů.

Izraelská vlajka

Dvě třetiny Židů v diaspoře soudí, že by Izrael měl brát na jejich názor ohled. Ať už kvůli tomu, že je Izrael židovský stát, kvůli podpoře, které se mu od Židů v zahraničí dostává, ale i proto, že jeho jednání ovlivňuje životy všech Židů. Kladou proto na jednání Izraele větší morální nároky než na ostatní země.

Čtěte také

Polovina respondentů věří, že by izraelská armáda měla hledat kompromis mezi morálkou a tím, že bojuje proti bezohlednému nepříteli. Třetina požaduje vyšší morální standard a deset procent navrhuje přizpůsobit etická pravidla normám západních zemí.

Izraelští Židé si jsou přitom významu diaspory velmi dobře vědomi a uznávají jejich právo zasahovat do dění v zemi. To se týká především významné americké komunity. Podle průzkumů více jak čtyřicet procent Izraelců věří, že by se s americkými Židy měly konzultovat dokonce i citlivé bezpečnostní otázky.

Studie přichází i s některými doporučeními. Izraelští představitelé by měli především věnovat zvýšenou pozornost tomu, jaký dopad mají vojenské a bezpečnostní akce země na Židy v diaspoře, uzavírá on-line deník Times of Israel.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

Spustit audio