Jak komunikovat... aneb mám spolužáka se zdravotním postižením

3. prosinec 2009

Rok 2009 je zhodnocením uplynulých dvaceti let, během nichž se Československo, potažmo samostatná Česká republika, vydali svobodnou cestou. Pro nově vzniklou demokracii to znamenalo reflektovat nové společenské uspořádání, ve kterém už neexistovala tabu a dříve přísně nevhodná témata nebo problémy.

V roce 1990 vznikl Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové, který si dal za úkol pomáhat dětem z dětských domovů, seniorům, ale taky zdravotně postiženým, které se komunistický režim snažil úplně odstřihnout od běžného života.

Po dvaceti letech se toho hodně změnilo, zdravotně postižení mají k dispozici relativně dostatek materiální pomoci, kterou ke svému životu nezbytně potřebují. Ale pořád něco pokulhává. My, kdo jsme zdraví, totiž velmi často chodíme kolem handicapovaných spoluobčanů, tak trochu po špičkách. Nevíme, nebo neumíme s nimi moc komunikovat. To si uvědomila Monika Grancha, která nastoupila do Výboru dobré vůle a zjistila, že neexistuje publikace, která by právě tuhle komunikační mezeru vyplnila. I proto vznikla příručka Jak komunikovat... aneb mám spolužáka se zdravotním postižením. Podíleli se na ní jak zdravotně postižení, tak lidé, kteří mají se světem zdravotně handicapovaných bezprostřední zkušenost.

autor: Susana
Spustit audio