„Nerovnost, nezaměstnanost, vraždící roboti a skřípění zubů,“ říká studie Merrill Lynch
Americká banka Merrill Lynch vydala 300 stran dlouhou studii, která se zaobírá efektem technologického vývoje, především automatizace a umělé inteligence, na společnost. Studie je primárně určena jako příručka pro investory, nemá tedy důvod být příliš alarmistická. O to děsivější jsou některá tvrzení, se kterými studie přichází.
Obsáhlá studie se soustředí na nové politické otázky týkající se soukromí, kyberbezpečnosti, ale především nezaměstnanosti a nerovnosti příjmů. Nejen v kontextu mnoho dekád probíraného vlivu automatizace, ale čím dál tím důležitější umělé inteligence. Právě kvůli té by proces automatizace měl čím dál víc zasahovat do sektoru služeb.
Podle studie by automatizace v součinnosti s umělou inteligencí měla do deseti let vymýtit až 45 % pracovních pozic. V současnosti připadá v průměru 66 robotů na 10 tisíc zaměstnanců. Představu o budoucnosti ale může poskytnout vysoce automatizovaný proces výroby aut v Japonsku, kde na stejný počet zaměstnanců připadá robotů přes 1500.
„V 80. letech bylo 8,2 % pracovní síly v USA zaměstnáno v oblastech pracujících s novými technologiemi vyvinutými v té samé dekádě. V 90. letech to bylo 4,2 %. Pro nultá léta tohoto století odhadujeme, že to bylo pouhé půlprocento. To na jednu stranu ukazuje, že možnosti automatizace se rozšiřují. Na druhou stranu to také ilustruje fakt, že v porovnání s minulostí nevytváří nové technologie tolik nových pracovních pozic,“ řekl britskému Guardianu dr. Carl Benedikt Frey.
Razantní zásah do zaměstnanosti a z toho vyplývající šířeji rozevřené nůžky socioekonomické nerovnosti pochopitelně vedou k úvahám o zásadní proměně fungování práce. Znovu se ozývají hlasy volající po naplnění předpovědi ekonoma Johna Maynarda Keynese z 30. let o 15hodinovém pracovním týdnu. Jinou variantu řešení hrozící bezprecedentní nezaměstnanosti nabízí čím dál tím populárnější vize takzvaného základního nepodmíněného příjmu v různých podobách.
Kromě dopadu na zaměstnanost naznačuje studie Merrill Lynch obavy i z dronů a automatizace války: „Akcionáři rovněž otevírají legitimní výhledové otázky o tom, kdy roboti a umělá inteligence dosáhnou bodu, kdy budou skutečně inteligentní, chytřejší než lidé, a ohledně vývoje plně autonomních zbraní.“ Nejde jen o strašení hypotetickými Terminátory. Jak například ukázala studie Benjamina Farleyho, drony mají už teď negativní dopad na zodpovědnost za válečné činy v demokratických režimech.
Nerovnost, nebývalá nezaměstnanost a vraždící roboti, za jejichž činy nikdo nenese zodpovědnost – zdá se vám to jako temná budoucnost? Možná se jí vyhneme. Když se podíváte na neschopnost mezinárodního společenství vypořádat se s doutnajícími konflikty na Ukrajině a v Sýrii, možná za nás naše problémy s nezaměstnaností vyřeší další světová válka. Na druhou stranu máloco pohání technologický vývoj tak jako právě válka…
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
