Proč se nepovedla privatizace Knižního velkoobchodu?
Mezi roky 1992 a 1993 se otevřela aféra kolem privatizace Knižního velkoobchodu. Ten měl za minulého režimu monopol na obchod s knihami a náležely mu i mnohé lukrativní nemovitosti.
V červnu roku 1992 zvolilo Ministerstvo kultury mezi šesti konkurenčními projekty upravený návrh společnosti Telegraf, s.r.o., který 17. června schválila vláda. Jedním z jejich majitelů byl tehdejší místopředseda ODS Miroslav Macek.
Projekt, který navrhovalo vedení Knižního velkoobchodu, tedy privatizaci prostřednictvím kuponové metody, byl zamítnut.
Fond národního majetku České republiky odprodal na podzim Knižní velkoobchod Praha za 23 milionů korun nově založené firmě, která už nesla jiný název – Telegraf Praha, s.r.o. V obou společnostech figurovalo jméno Miroslava Macka, ten byl spolumajitelem nově vzniklé společnosti.
Ocenění projektu vyšlo na 50,7 milionů korun. V původním návrhu měly být společně s Knižním velkoobchodem zprivatizovány i závody Polygrafia.
Firma se ve stejné době přejmenovala na J. R. Vilímek a začala získaný majetek rychle rozprodávat. Odprodala například jednu z budov patřící Knižnímu velkoobchodu za 89 milionů korun.
V listopadu roku 1992 podali nespokojení věřitelé poprvé bezúspěšně návrh na konkurz. Poté soud několikrát zahájil proti společnosti trestní řízení, v důsledku však bezvýsledně.
Aféra poprvé po formálně právní stránce skončila 20. září 1993, kdy se zastavilo trestní stíhání jako neopodstatněné a nezákonné. Skandál spojený s privatizací Knižního velkoobchodu znamenal dočasný konec Miroslava Macka ve funkci místopředsedy ODS.
Roku 1994, kdy šla firma J. R. Vilímek do konkurzu, byl její majetek v důsledku postupného rozprodávání o značnou část nižší.
Část věřitelů tehdy zastupoval Pavel Rychetský, který se na konci 90. let zasazoval i o opětovné vyšetřování případu. Věřitele nakonec odškodnil Fond národního majetku, a to částkou 33 milionů korun v srpnu roku 2000.
