„Chceme lidi přenést do 20. století,“ říká Mikuláš Kroupa o plánované výstavě pod Stalinem

„Záleží na tom, jak minulost vyprávíte. Když uděláte výstavku s fotografiemi, na stěny zavěsíte panely, tak lidé projdou a málokdo si toho výraznějším způsobem povšimne,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa s tím, že výstava má být založená na krátkých a vypovídajících svědectvích o totalitních režimech 20. století.

Chtějí přitom využít moderní technologie – videomapping, trojrozměrné projekce, ozvučení systémem 5+1. „Zkusíme vytvořit iluzi, efekt, že se člověk téměř přenese do 20. století, myslím si, že když projde výstavou, tak bude otřesen a dojat,“ popisuje.

Čtěte také

Jako obecně prospěšná společnost, která zakládá své financování na soukromých darech, i v tomto případě vybírají peníze ve veřejné sbírce. „Chceme oslovit lidi, kteří jsou ochotní pro dokumentaci vzpomínek pamětníků odpustit si třeba jedno nebo dvě kafe měsíčně,“ říká.

Z potřebných 10 milionů korun se jim podařilo vybrat něco přes tři a půl milionu – část z toho tvoří peníze Evropské komise z programu Evropa pro občany.

Žádné vitrínové muzeum

Dlouhodobým projektem společnosti Post Bellum je rovněž otevření Muzea totalitních režimů, respektive Institutu Paměti národa. Takové muzeum je podle Kroupy důležité například kvůli tomu, že lidé mají u sebe nemalé množství historických dokumentů, a neví, kam mají zajít, aby se o jejich svědectví někdo zajímal.

„Mrzí mne, že 27 let od sametové revoluce všechny takové iniciativy přišli vniveč, my nejsme první, kteří mluví nutnosti vybudovat Muzeum totalitních režimů,“ dodává s tím, že muzeum si přestavují jako živé místo, nikoli vitrínové muzeum.