Dotace Dešťovka podporuje využití srážkové vody. „Financujeme do 50 procent nákladů,“ říká Petr Valdman
Ministerstvo životního prostředí bude dotovat majitele domů, kteří chtějí využívat dešťovou vodu namísto pitné třeba k zalévání zahrady nebo splachování WC. Komu je nový dotační program Dešťovka určen? „Zpozornět by měly dvě kategorie občanů,“ přibližuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.
První kategorií, které by dotace Dešťovka měla pomoci, jsou občané v postaveném rodinném domku, kteří bydlí na vesnici, kde byl v posledních třech letech problém s pitnou vodou. Druhá kategorie se pak týká těch, kteří si staví nebo rekonstruují obytný dům.
„To se pak týká občanů na území celé České republiky, nejenom tam, kde byly nějaké problémy s pitnou vodou,“ vysvětluje.
Zájemci se mohou podívat na webové stránky dotacedestovka.cz, tam si mohou zadat základní parametry svého domu – velikost střechy, zahrady a vyjde jim, jakou potřebují nádrž a kolik na ní dostanou dotaci.
Dotační program financuje tři základní opatření. Prvním z nich je nádrž, která slouží pouze na zálivku zahrady, a to pouze v suchých obcích, kde byly nějaké problémy. Pak jsou další dvě opatření, kdy se dá využívat srážková voda na splachování toalety nebo voda, která je klasicky z mytí a po čištění ji lze používat znovu na splachování.
„Systém je možné instalovat i v bytovém domě, ale bavíme se spíše o těch menších bytovkách,“ dodává. Výše dotace je rozdílná podle typu podporovaného opatření – u nejjednodušších systémů jenom na zalévání se náklady mohou pohybovat kolem 10, 20 až 30 tisíc podle velikosti nádrže. „Jsme schopni zafinancovat formou dotace do 50 procent nákladů,“ vysvětluje.
U složitějších systémů, zejména pak té nejvyšší kategorie v případě používání přečištěné šedé vody z umyvadel a sprchování, dotační příspěvek dosahuje částky 105 tisíc korun. „Oblíbená doba návratnosti, která se často v souvislosti s dotacemi používá, se v našich dotacích pohybuje kolem deseti let,“ vyzdvihuje.
První vlaštovky v Praze
Většina lidí, kteří žijí na venkově, mají pod okapy prosté sudy, které chytají srážkovou vodu. „Snažili jsme se dotací docílit toho, aby systémy byly sofistikovanější, aby chycená voda byla v daleko větším objemu a aby se v izolaci v podzemí nekazila,“ říká.
A bude možné, aby jednou v bytových domech a panelácích v Praze lidé splachovali dešťovou vodou? „Jsou tady první vlaštovky, projekty, kdy stavitelé a developeři staví bytové domy, které lépe hospodaří se srážkovou vodou – od zelené střechy počínaje až po systém na splachování srážkovou vodou,“ uzavírá.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
