Host Radiožurnálu13. listopadu  2016 v 10:05  

Ve Francii jsme svědky toho, čemu se říká válkou vyvolaný terorismus, říká Jan Eichler rok po teroristických útocích v Paříži

Památku obětí si připomněli i návštěvníci znovuotevřeného klubu Bataclan, kde vystoupil britský zpěvák Sting - Foto:  ČTK/AP

Památku obětí si připomněli i návštěvníci znovuotevřeného klubu Bataclan, kde vystoupil britský zpěvák StingFoto:  ČTK/AP

Proč teroristé útočili? Jak dlouho se připravovali? A kdo byl duchovním vůdcem? To jsou všechno otázky, které jsou po loňských teroristických útocích v Paříži nezodpovězené. A Jan Eichler z Centra bezpečnostních analýz Ústavu mezinárodních vztahů přiznává, že je spíše skeptický. Jak hodně změnili teroristické útoky Francii a Paříž?

„Přibylo lidí, kteří odsuzují radikální islamismus, džihádisty a vraždění, přibyl strach mezi lidmi, ale jinak ve velkých městech život znovu pulzuje,“ popisuje atmosféru ve Francii rok po útocích v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.  

Každá přísnější kontrola, ať už na letištích, sportovních stadionech nebo koncertních halách, s sebou přináší určitou daň – vše trvá delší dobu, na druhé straně panuje větší pocit bezpečnosti. 

A kdo vlastně může za teroristické útoky? Rozhodně to podle něj není poslední uprchlická vlna – útočili totiž lidé, kteří se ve Francii většinou narodili, třetí generace přistěhovalců. „Do Francie přišli jejich dědové na přelomu 50. a 60. let,“ upozorňuje. 

„Naše situace je ve srovnání s Francií mnohem klidnější, nemáme velkou islámskou komunitu, navíc jsme se nepodíleli na velkých okupačních misích NATO. Ale kdyby chtěli, záminku si vždycky nalézt mohou. “
JAN EICHLER

Kořeny problému sahají na konec druhé světové války, kdy mnoho Francouzů padlo na bojištích a po válce zjistili, že nemají dostatek zaměstnanců pro nekvalifikované práce. Pozvali proto mnoho lidí z Alžírska, Tuniska nebo Maroka s tím, že si vydělají peníze a poletí domů. „Jenomže domů se nevrátil skoro nikdo z nich, naopak za nimi přijeli jejich bratři, děti, rodiny, ti už ale nemají tak kladný vztah k Francii, jaký měli původní přistěhovalci,“ říká. 

Stále si ale klademe otázku: Proč právě Francie? Jednak ve Francii žije 6 nebo 7 milionů vyznavačů islámů, kteří žijí ve vyloučených zónách, dalším důvodem je, že teroristům vadí aktivity Francie v boji proti džihádistickým teroristickým organizacím. „To, čeho jsme ve Francii svědky, je to, čemu se říká válkou vyvolaný terorismus,“ dodává. 

Teroristé se také častokrát odvolávají na izraelsko-palestinský konflikt, nicméně ať jsou teroristické útoky páchány ve jménu čehokoliv, nelze je podle něj v žádném případě ospravedlnit. 

Co vše dnes víme o vyšetřování útoků v Paříži z loňského listopadu? Jak se po nich Francie změnila a mění? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.  

Autor:  Prokop Havel  (prh), Patricie Strouhalová  (pst)
Pořad: Host Lucie Výborné  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí-pátek 9:05; sobota-neděle 10:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus
 

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace