Biozemědělství nepřibývá – půda se skupuje a nájmy jsou vysoké, upozorňuje Martin Hutař

8. listopad 2014

„Je jenom na zákaznících, aby požadovali kvalitní českou zeleninu. Pak ji budou mít,“ vysvětluje průkopník ekologického zemědělství v Česku Martin Hutař. Jak jsme na tom s ekologickým zemědělstvím? A proč je zdravější používat celozrnnou mouku místo bílé? Nejenom na to odpovídal v rozhovoru s Patricií Strouhalovou.

„Když namelete mouku na bílou, tak tělu nedodáváte minerály a vitamíny, což je základní problém,“ vysvětluje s tím, že na chleba a běžené pečivo je potřeba celozrnnou mouku. A jak se dívá na domácí pečení? „Dříve se kolem přípravy jídel vše točilo, lidé si popovídali, pečení je ideální pro celou rodinu,“ míní.

Čtěte také

O biopotraviny je podle něj poslední dobou zájem. „Už to není underground, ale pop,“ usmívá se. Ale můžeme se i na potraviny s nálepkou bio spolehnout? „Kvalita biopotravin je hlídaná zákonem, zemědělec musí dodržovat pravidla a je kontrolován, spekulantů je minimum,“ ubezpečuje.

A proč je ekologické zemědělství výhodné? „Zemědělec musí správně hospodařit, dodržovat osevní postup a používat organická hnojiva, tím se výrazně zvyšuje úrodnost půdy,“ vysvětluje. Podotýká ale, že ekologické zemědělství nepřibývá, a to nejenom v Česku, ale i v Evropě. „Kvůli velké konkurenci se skupuje půda pro energetické plodiny, jsou vysoké nájmy,“ zdůrazňuje.

Kde jsou počátky ekologického zemědělství v Česku? Jak správně skladovat mouku? A co je špalda? I to jste se mohli dozvědět v Hostu Radiožurnálu.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio