Porostou letos houby? Do lesa se vrací lišky, hřib hnědý mizí, říká mykoložka
Růžovky, holčiny, pravé hřiby nebo kozáci… několikrát se stalo, že malý košíček, který si na chalupě do lesa vzala, nestačil. Mykoložka Muzea východních Čech Tereza Tejklová se na nedostatek hub letos zatím nemůže stěžovat, stále jde ale o pomístní záležitost.
O nepoznání více než v jiných letech roste růžovka, tam bychom si ale měli dávat velký pozor – hrozí záměna za muchomůrku panterovou! „Ta by nám už mohla zavařit,“ varuje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovu.
Kombinací znaků jako je růžovění dužiny po místech, kde žrali červíci, a rýhového prstenu spolehlivě poznáme, zda se jedná o růžovku.
Její kolegové našli na jižní Moravě poprvé v Česku hřib Dupainův, což je vyloženě jižní druh. Lokality s těmito houbami se posunují čím dál více na sever, což může souviset s oteplováním nebo změnami chemismu v půdě nebo změnami podnebí.
„Odsiřování elektráren způsobilo, že se do lesů vrací lišky, naopak mizí hřib hnědý a střídá ho takzvaný pravý hřib smrkový,“ vysvětluje. A co se týče muchomůrek, tak ty můžeme nalézt téměř za každých podmínek, začíná růst i muchomůrka zelená, naše nejjedovatější houba.
Existují druhy hub, které bychom neměli kombinovat s alkoholem
Hojně také rostou holubinky, u kterých platí, že pokud si nejsme jisti, tak je můžeme v lese ochutnat. „Pokud je mírná nebo sladká, můžeme ji dát do košíku, pokud palčivá, necháme ji v lese,“ říká.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.