Srdcaři s vynikající fyzičkou. Práce hasiče se změnila k nepoznání, říká Drahoslav Ryba
Chcete se stát hasičem? Nečekejte, že to budete mít snadné. „Hasič je prestižní zaměstnání, důvěryhodnost našeho sboru je obrovská. Určitě je to ale i srdcařina – mnoho lidí, kteří k nám nastupují, mají zkušenosti s dobrovolnými hasiči,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky Drahoslav Ryba.
U hasičů je už déle než třicet let. A jak říká, za tu dobu se klasická požárnická služba změnila k nepoznání. „Když jsem nastupoval, dělali hasiči jen požáry. Naopak dnes požáry představují něco málo přes deset procent našich zásahů,“ upozorňuje Drahoslav Ryba.
Vichřice, sesuvy půdy, dopravní nehody, ale i ochrana obyvatel, krizové řízení nebo vzdělávání mládeže. To všechno dnes mají na starosti hasiči. A v gesci hasičů byl třeba i muniční sklad ve Vrběticích. „Zasahujeme tam už přes tři roky, bude to náš historicky nejdelší zásah. Navíc velmi specifický,“ neskrývá šéf požárníků.
Fyzická i psychická kondice
Jak zdůrazňuje, povolání hasiče není jen krásné a užitečné, ale také nebezpečné. A každý, kdo do hasičského sboru vstupuje, s tím musí počítat.
Že nejde jen o planá slova, dokazují i čísla. „Od druhé světové války jsme pohřbili téměř šedesát kolegů, kteří zahynuli při zásazích. Naposledy to bylo loni při požáru ve Zvoli. Je to vždy velmi emocionální, ale zaměstnání hasiče toto riziko přináší.“
Trénink přitom hasiči rozhodně nepodceňují. „Trénujeme hodně často. Hasiči mají ve své práci nejen dvě hodiny na fyzickou přípravu na každé směně, ale také čtyři až šest hodin na běžný výcvik. Kromě toho děláme řadu součinnostních cvičení v rámci záchranného systému,“ vypočítává Drahoslav Ryba.
A v pořádku musí mít hasiči i psychiku. „Ta se prověřuje před nástupem a poté vždy před postupem na řídící funkci. Pokud by se z vás měl stát velitel, budete muset projít psychotesty,“ popisuje generální ředitel Hasičského záchranného sboru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
