Na základní kámen jí zaklepal Masaryk a dnes u ní stojí tři legionáři
Vydejme se na další z našich pravidelných výletů! Václav Žmolík nás tentokrát zve do Hořic ve východních Čechách. Jejich dominantou je už od dob první republiky věž, která se tyčí na Hořickém chlumu nad městem.
Masarykova věž samostatnosti se tyčí do výšky 408 metrů a stojí za návštěvu nejen kvůli vyhlídce. Ledacos zajímavého najdete také uvnitř. A navíc se chlubí opravdu velmi zajímavou historií.
„Byla postavena jako památník hrdinům první světové války. Základy se začaly kopat v roce 1925 a o rok později zaklepal na základní kámen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ vypráví muzejnice, která má dějiny Hořic v malíčku, Oldřiška Tomíčková.
„Věž se stavěla až do roku 1938 a dosáhla výšky 25 metrů. Po válce se však v další stavbě nepokračovalo, protože podle původního projektu měla věž dosáhnout výšky 40 metrů. Měla zároveň sloužit jako letecký maják na trase mezi Prahou a Varšavou,“ popisuje.
Do mramorových desek vytesali jména padlých hrdinů
Nad Hořicemi tak stojí důstojná kamenná stavba připomínající zmenšený památník padlým u francouzského Verdunu – věž a po stranách dvě křídla.
„V západním křídle se nachází pietní síň. Její stěny jsou obložené mramorovými deskami, ve kterých jsou vytesána jména padlých v první světové válce, kteří pocházeli z hořického okresu,“ ukazuje Oldřiška Tomíčková. Po druhé světové válce k nim přibyla ještě stovka jmen obětí dalšího světového válečného konfliktu. „Je jich tu více než 800,“ dodává.
Ve východním křídle můžete vidět expozici věnovanou odboji. Pak už však stoupáme po točitém schodišti na ochoz, odkud je vidět nejen na město Hořice, ale také výhled na jih do Polabí nebo na Krkonoše. Nad námi je navíc ještě hvězdárna. A přímo pod námi pomník se třemi figurami vojáků.
Reliéfy s legionářskou tematikou byly důkladně zakrývány
„Je to sousoší Legie za hranicemi, které je dílem hořického sochaře a legionáře Františka Duchače Vyskočila,“ zmiňuje. Práce na sousoší sice podle Oldřišky Tomíčkové začaly za první republiky, ale sochař předčasně zemřel a kvůli politickým změnám nebyl zájem o dokončení.
„Vidíme postavy legionářů – ruského, francouzského a italského. Jedna z postav nebyla dokončena. Dílo bylo dopracováno až před několika lety,“ uzavírá.
Za minulého režimu vadívaly také reliéfy s legionářskou tematikou, které zdobí stěny budovy. Pravidelně bývaly zakrývány. Nebyly však zničeny, a tak Masarykovu věž samostatnosti můžeme nad Hořicemi obdivovat i dnes.
