Doly na Ostravsku ukrývají důmyslný dopravní systém

6. duben 2011
Zblízka

Víte, jak vypadá pravá podzemní rikša? A jak jezdí horníci ze směny? Teď se vydáme do nejhlubšího místa ostravsko-karvinského revíru v Dole Paskov. Ukážeme vám, jak složitý a zároveň velmi pestrý je svět pod těžní věží, i když to bude jen zlomek toho, co postupně vybudovaly celé generace. Doprava je základem těžby uhlí. Všechno proto začíná jízdou v rychlé těžní kleci.

„Teď pojedeme těžním zařízením 2/4A, kterým denně fárají stovky dělníků do dolů,“ vysvětluje průvodce Tadeusz Pieczek. Klec není velká, vejde se do ní asi 16 horníků. Společně nastoupíme a jedeme do 5. patra, které se nachází v hloubce 1121 metrů.

Vlastně až teď, ve fáračkách a s maskou u boku pro případ nouze, si uvědomuji, kam jsem se to vlastně dostal. Je to jako v metru, které nezastavuje, a tak vidíte jen záblesky stanic. Akorát s tím rozdílem, že se řítíte kolmo dolů.

Klec s kilometrovým lanem je základem dopravy v podzemí. Jsem v pátém patře, tedy vůbec nejhlouběji. Spolu s průvodcem Tadeuszem Pieczkem jdeme dál tmavou chodbou, kterou citelně profukuje. „Teď se nacházíme v důlním vozu pro dopravu osob, ale v Dole Paskov byste s tímto označením nepochodil, protože dlouhodobě se tu vžil pojem rikša,“ vysvětluje.

Při natáčení v kilometrové hloubce se bez tašky na mikrofon kvůli prašnosti neobejdete

Začínáme se pomalu rozjíždět. Rikša je tažena hydraulickou lokomotivou. „Provozujeme jich tu asi 40 až 50,“ dodává k tomu Tadeusz Pieczek. Po spleti úzkých kolejnic se proplétáme uličkami k nejzajímavějšímu způsobu dopravy – vleže na pásech, přímo vedle uhlí.

Kdysi zakázaný způsob dopravy se podařilo zajistit a zabezpečit. Horník tak po šichtě uhání po břiše rychlostí několik metrů za sekundu směrem k východu. Možná vás trochu překvapí, že ne všichni toto využívají. „Je to dobrá pomoc, člověk nemusí chodit, ale já se nesvezu. Bojím se toho,“ přiznává jeden ze zaměstnanců dolu.

„V současné době máme tři pásové dopravníky a během krátké doby bude uveden do provozu ještě čtvrtý,“ nastiňuje Tadeusz Pieczek. Nejdelší pásový dopravník, po kterém jezdí lidé, měří 800 metrů. Chce to dobře zvládnout své vlastní těžiště a hned po doskoku zalehnout. Pokud možno ne na hroudu uhlí. Vystupování za jízdy připomíná elegantní otočku kolem tyče na předem určeném místě.

Při vystupování z pásu se horník chytí tyče a obskočí ji. Pokud se mu to nepovede, speciální zábrana o kus dál pás zastaví

Je čas vyfárat. Čekáme na klec s dalšími horníky, kterým právě končí směna. Někteří tady na Paskově pracují už hodně dlouho.

Tento malý výlet hluboko pod zem dal nahlédnout pod pokličku spletitosti dopravy lidí v náročných podmínkách. O víkendu zabil důlní vozík v Karviné 31letého horníka, který se stal první letošní obětí v tomto revíru. Když jste však přímo na místě a vidíte tento svět zblízka, chápete, proč se místní zaměstnanci pokaždé otřepou a jedou dál. Spoléhají jeden na druhého více než jinde.


Zvětšit mapu Dolu Paskov

autor: mrk
Spustit audio