Korupční kauzy nejsou na denním pořádku, míní politolog. Vrací se Česko k normálu?
Česko si výrazně polepšilo ve vnímání korupce – v žebříčku, který každoročně zveřejňuje organizace Transparency International, letos obsadilo 37. místo ze 168 zemí světa. Ve srovnání s evropskými zeměmi jsme ale na tom stále špatně.
Podle politologa Metropolitní univerzity Praha Michala Klímy se jedná o trend, který se potvrzuje druhým rokem, a nastává tak určitý návrat k normálu. Jednou z příčin jsou volební vzpoury občanů ve sněmovních volbách v roce 2010 a 2013 a v komunálních volbách v roce 2014.
„Došlo k největší změně elit – ať už na celostátní nebo komunální úrovni. Do značné míry to narušilo zakonzervované sítě různých klientelistických struktur spojených s korupčními aktivitami,“ vysvětluje.
Postavení České republiky se podle indexu vnímání korupce, který zveřejnila organizace Transparency International, dramaticky zlepšilo, když se na žebříčku států posunula z 53. na 37. místo ve světě. Dosáhla hodnoty 56 bodů (ze sta možných) a zařadila se mezi Španělsko a Jižní Koreu. K evropskému průměru (67 bodů) však má stále daleko.
Demokratický stát začal podle něj fungovat tak, jak má – státní zastupitelství je více nezávislé, podobně jako protikorupční policie nebo státní administrativa, která má zákon o státní službě. „Po dlouhou dobu jsme neměli relativně tak stabilní vládu v tom smyslu, že není na každodenním pořádku, že jsou určité aféry a korupční kauzy,“ podotýká.
Novým fenoménem jsou nové firemní strany, včetně té Babišovy, na který je nutné reagovat, a to i legislativně. „Jedná se o obří střet zájmů, se kterým se česká demokracie ještě nesetkala,“ říká s tím, že byznysmeni, kteří vstupují do exekutivy, by měli mít do jisté míry svázané ruce z hlediska ekonomické i mediální moci.
Připomíná zároveň, že mediální sféra v Česku je poměrně liberální a možnosti kritizovat jsou obrovské a také se využívají.
