Migranty z Asie zpacifikovaly ženy a pivo. Pravěké nájezdníky v Evropě zklidnily sňatky
Před pěti tisíciletími se ve stepích na sever od Černého a Kaspického moře daly do pohybu šiky pasteveckých nomádů. Svá stáda ovcí, krav a koní hnali stále na západ. Vše, co potřebovali, si vezli v obytných vozech tažených koňmi. Pro evropské usedle žijící neolitické zemědělce znamenal příchod nomádů z východu pohromu. Z výsledků analýz dědičné informace izolované z koster lidí žijících v Evropě na přelomu mladší doby kamenné a doby bronzové vyplývá, že přistěhovalci rychle nahradili původní obyvatelstvo, osídlili rozsáhlé oblasti a dali tak vzniknout lidu s kulturou šňůrové keramiky.
Jak dokazuje nová studie týmu vedeného Kristianem Kristiansenem z university v Göteborgu a Eskem Willerslevem z univerzity v Kodani publikovaná ve vědeckém časopise Antiquity, probíhalo mísení původních neolitických zemědělců s přistěhovanými pasteveckými nomády tzv. jámové kultury za velmi dramatických okolností.
Kočovníci s sebou nepřinášeli jen nový jazyk a bronzové zbraně, ale také bacily moru. Nemoc, se šířila mezi původním zemědělským obyvatelstvem rychlostí stepního požáru.
„Připomínalo to pozdější kolonizaci Ameriky Evropany,“ přibližuje situaci Kristian Kristiansen. „Lidé jámové kultury s sebou přinesli mor a způsobili masivní kolaps původní populace lidí.“
Vše nasvědčuje tomu, že si nomádi s sebou nepřivedli své ženy. Vědci odhadují, že devadesát migrační vlny tvořili muži. Z dochovaných prastarých mýtů vyvozují, že invazi podnikli mladí válečníci označovaní jako „černá mládež“.
„Byli to mladí muži, na které doma nečekalo žádné dědictví, a byli proto ochotní vydat se na válečnou výpravu, aby si polepšili,“ říká profesor Kristiansen.
Základ germánských jazyků
Na obsazeném území si brali nájezdníci za manželky ženy původních usedlých zemědělců. Ty se snažily při výrobě keramiky napodobit tvar dřevěných nádob, jaké používali jejich přivandrovalí manželé. Nádoby zdobily před vypálením tak, že kolem hrdla omotaly kroucenou šňůru. Motiv tohoto otisku pak dal název celé kultuře šňůrové keramiky.
K pacifikaci nomádů zřejmě přispěla i výroba piva, kterou jejich manželky ovládaly. Kočovníci se usadili a začali pěstovat ječmen pro produkci tohoto alkoholického nápoje. Mísení kultur se projevilo i v jazyce. Kočovníci jámové kultury neměli ve své řeči výrazy pro pěstování zemědělských plodin. Ty převzali od svých manželek. Vzniklá jazyková směska pak položila základ budoucích germánských jazyků.
Přechod od mladší doby kamenné v dobu bronzovou a vznik kultury šňůrové keramiky tak připomínal dívčí válku obrácenou naruby. Do Evropy vtrhli kočovníci šířící děs a hrůzu nejen bronzovými zbraněmi, ale i epidemiemi, jež jim kráčely v patách. A byly to tehdejší Evropanky, kdo tyto divochy z východu zkrotil.