Psi se do lidí umí vcítit, pomůžou vědcům při odhalování příčin autismu

Psi umí posoudit, co lidé vědí. - Foto: Fotobanka Pixabay

Psi umí posoudit, co lidé vědí.Foto: Fotobanka Pixabay

Vím, že to víš. Za tímhle jednoduchým souvětím se skrývá poměrně komplikovaný myšlenkový proces, díky kterému chápeme pocity, potřeby či záměry lidí kolem nás. Umíme si třeba představit, co komu udělá radost a co koho naštve. Díky tzv. teorii mysli nemají diváci Shakespearova Othella problém s tím, aby se vžili do mouřenínovy žárlivosti nebo si představili závist intrikána Jaga. Ve zvířecí říši je teorie mysli mnohem vzácnější. Ve velmi jednoduché podobě ji zvládají třeba lidoopi nebo krkavci. Nyní se k nim přiřadil i pes.

Prokázali to vědci z Veterinární univerzity ve Vídni, když podrobili psy jednoduchému testu. Zvíře pozorovalo dvě osoby. Jedna schovala psovu oblíbenou pochoutku do jedné z vícera neprodyšně uzavřených schránek. Druhá nebyla schovávání přítomna, anebo si zakryla oči, aby neviděla, kde pochoutka skončila. Pes na žádnou ze schránek neviděl a potravu nemohl vyčenichat. Jedna i druhá osoba mu ale na některou z nádob ukázala.  

Jak se pes rozhodne? Uvědomí si, kdo může vědět, kde je potrava schovaná? Jak dokládají výsledky pokusů publikované ve vědeckém časopise Animal Cognition, pes se řídí v sedmdesáti procentech případů nápovědou osoby, která ví, kde potrava je. Znamená to, že se pes dokáže vcítit do postavení obou lidí a umí posoudit, co mohou a co nemohou vědět. 

To byla ale ta jednodušší část zkoušky, které vědci podrobili své psí spolupracovníky. V dalším experimentu vstoupila do hry třetí osoba. Ta schovala potravu do jedné ze schránek, ale psovi následně nijak nenaznačovala, kde se potrava skrývá. Ze zbývajících dvou lidí, jeden ukrývání potravy viděl a druhý nikoli. Oba pak psovi ukážou na nějakou schránku. Pozná pes, na čí pokyn se má spolehnout? Také v tomto experimentu si psi vybrali v sedmdesáti procentech možností správnou nápovědu. 

Čtěte také: Psi vystopují i předmět, kterého jste se nedotkli

Druhý experiment kladl na psy mnohem vyšší nároky. Pro zvířata bylo podstatně složitější si uvědomit, kdo co ví a kdo co vědět nemůže. Psi však i tuhle výzvu velmi dobře zvládali. Jejich jednoduchá teorie mysli by jim nestačila k tomu, aby si užili podívanou na představení Shakespearova dramatu. Přesto je výkon jeho mozku úctyhodný. 

„Pes si uvědomí postavení jednotlivých lidí a pochopí, kam mohou vidět a kam vidět nemohou. Na základě toho pak vyvodí, komu mohou věřit a komu nikoli,“ vysvětluje výsledky pokusů vedoucí vědeckého týmu Ludwig Huber

Pochopení základů teorie mysli je důležité například pro odhalení příčin takových poruch, jako je autismus. V tom nám mohou být nápomocní i psi. 

Autor:  Jaroslav Petr

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Sledujte nás

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace