Dějinné zvraty v dokumentech Radiožurnálu
Před rovnými sto roky padlo tisícileté čínské císařství, před 20 lety se rozpadl nezničitelný svaz. Za oběma událostmi se ohlédneme v dokumentech zahraničních reportérů a zpravodajů. Prostor dostanou i témata nám bližší – osud českých vojáků v bojích o Osmanskou říši nebo cesta do krize a z krize ve Španělsku a na Islandu. Poslouchejte Radiožurnál i večer a budete vědět víc!
V pondělí 26. prosince od 17 hodin odvysíláme dokument Rusko 20 let od rozpadu SSSR. Lenka Kabrhelová se bude ptát několika významných osobností na to, jak hodnotí dnešní Rusko, kam se za posledních 20 let posunulo, kde se naopak zadrhlo. Dozvíte se, jak tito lidé zpětně vnímají dvacetiletí svobody, jestli ho vůbec za svobodné doopravdy považují a zda jsou spokojeni se směrem, kterým se země ubírá.
Uslyšíte například Lva Netto, veterána 2. světové války a bývalého vězně gulagu, který stál v čele Norilského povstání, nebo Arsenije Roginského, disidenta, historika a zakladatele hnutí Memorial. O své názory se podělí také Konstantin von Eggert, renomovaný ruský komentátor a publicista z rozhlasové stanice Kommersant FM, Lev Gudkov, sociolog a ředitel analytického centra Nevada, a řada dalších obyvatel Ruské federace.
Slyšeli jste: Peking slaví 100 let republiky, demokracii nikdy nepovolí
Přes 2100 let existovalo v Říši středu císařství. Pak však 10. října 1911 vypukla Sin-chajská revoluce, která donutila císaře k abdikaci, vznikla Čínská republika a novým vládcem země se stal prezident Sunjatsen. Zvratům však nebyl konec – následovala japonská okupace, pád Kuomintangu, Kulturní revoluce… Dnes je Čína ekonomickým gigantem, propast mezi chudými a bohatými se však prohlubuje.
Ve čtvrtek 20. října po 20. hodině se za stoletím od pádu císařství ohlédl Robert Mikoláš, donedávna zpravodaj Českého rozhlasu v Číně. Například bratranec posledního císaře promluvil v exkluzivním rozhovoru o komunistech, Kulturní revoluci i Tchaj-wanu a vysvětlil, proč dnes potomci poslední čínské dynastie Čching spolupracují s komunisty. Celý dokument najdete na zpravy.rozhlas.cz.
Proměna islandského ráje
Island měl pověst finančního ráje. Tamější koruna byla neobyčejně silná, akcie strmě stoupaly a lidé věřili bankám. To se změnilo. Před třemi roky Island ze dne na den zbankrotoval. Teď se hledají viníci, šetří se a lidé na Islandu chtějí změnu, opravdovou změnu. Jakou? Odpověď nejen na tuto otázku hledal Pavel Polák. Jeho rozhlasový dokument o islandské krizi jsme vysílali na Radiožurnálu v úterý 8. listopadu. Celý si jej můžete přečíst na zpravy.rozhlas.cz.
Když Češi bojovali s Turky proti Britům v Palestině
Vodili karavany velbloudů obtěžkaných dělostřeleckými granáty, bojovali v rozpálené poušti Sinajského poloostrova a umírali na útrapy a nemoci, kterým se dnes smějeme. I takový byl osud českých vojáků, kteří za 1. světové války pomáhali Osmanské říši v boji proti britským jednotkám na Blízkém východě. Spojenectví Rakouska-Uherska s Tureckem je málo známá kapitola v dějinách světové války. Ještě méně se ví, že v Orientu tehdy za sultána umírali i chlapci a muži z českých a moravských měst a vesnic.
Blízkovýchodní rozhlasový zpravodaj Břetislav Tureček zmapoval válečná tažení, na kterých se podílely rakousko-uherské dělostřelecké jednotky – v marné naději, že to Osmanskou říši zachrání před zkázou. Dokument vysílal Radiožurnál 24. listopadu, na našem webu si můžete kromě textu prohlédnout i fotografie.
V reportáži promluvil prostřednictvím svého deníku český poručík Karel Jaroš, vzpomínky zprostředkovala i jeho dcera Svatava. K zapojení Čechů se vyjádřili experti a historici v Praze, Vídni a Istanbulu. Autor dokumentu se také vydal přímo po stopách Karla Jaroše Negevskou pouští, zčásti tak jako on – tedy na velbloudu. Jaroš tehdy bojoval podél turecko-britské (dnes izraelsko-egyptské) hranice. (A nás v Česku může zaujmout, že na jejím vytýčení se ke spokojenosti Londýna i Cařihradu v roce 1906 podílel přední český orientalista Alois Musil.)
Španělsko po krk v krizi
Tvrdí, že se inspirovali arabským jarem a islandskou vzpourou proti nespravedlivému systému. Dostali do ulic a na náměstí podle odhadů až 8 miliónů Španělů nespokojených s tím, co se děje v politice i ekonomice. Inspirovali další občanské iniciativy, například americké „Occupy Wall street“. Co se to ve Španělsku děje? Jak vzniklo 15-M, tedy hnutí 15. května? Kdo jsou oni rozhořčení a co konkrétně požadují? Nejsou jen bublinou, která splaskne a její hořký obsah se rozplyne mezi každodenními starostmi krizí zmítané země? Na to všechno hledá odpověď rozhlasový dokument Davida Koubka, který Radiožurnál vysílal 7. prosince.
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
