Baku, křižovatka kultur i Paříž Východu
Perla Kaspiku, křižovatka kultur, jedno z nejkosmopolitnějších míst jižního Kavkazu. Všechny tyto přídomky patří hlavnímu městu Ázerbájdžánu – Baku. To je uplynulé dva týdny na nohou. Finále letošního ročníku Eurovize přilákalo do země tisíce turistů. Za návštěvu však Baku stojí rozhodně i jindy.
V pozdním slunečném odpoledni si skupinka postarších mužů krátí čas tradiční hrou v nardy. Sedí na lavičce těsně za hradbami starého Baku, které – i když v samém centru rušné ázerbájdžánské metropole – zůstává klidné a tiché. Starobylé paláce, mešity, lázně i karavansaraje, kde kdysi odpočívali obchodníci cestující po Hedvábné stezce, upomínají na historické kapitoly, které má metropole jižního Kavkazu za sebou.
Do detailu o nich ví architekt Elčin Alijev, se kterým se potkáváme ve stylově zařízené kavárně hned naproti hráčům nardů. Rodák z Baku má své město přečtené do posledního koutu. „Ještě před 200 lety bylo Baku malinké město, obkroužené hradbami, za kterými teď sedíme,“ popisuje.
„Poté, co se tu našla ropa, se Baku začalo bouřlivě rozrůstat. Bohatá elita sem na přelomu 19. a 20. století začala zvát přední světové architekty, jména proslavená prvotřídními projekty z Prahy, Budapešti a dalších metropolí. Ti za hradbami vybudovali nové centrum, kterým se Baku pyšní dodnes,“ nabízí Elčin Alijev stručné vysvětlení, jak ázerbájdžánské hlavní město přišlo k unikátnímu vzhledu a atmosféře, pro kterou se mu přezdívá „Paříž Východu“.
Baku prošlo dramatickými změnami
„Dnes, prakticky přesně 100 let poté, se historie opakuje. Ázerbájdžán získal nezávislost. Po osmi desetiletích komunistické epochy se zformovala nová elita, která opět investuje do stavebnictví a znovu sem zve přední zahraniční architekty,“ poznamenává autor několika publikací o často zapomenutých architektonických pokladech Baku.
Dramatické proměny, kterými Baku za poslední roky prošlo, jsou patrné na první pohled. Výnosy z ropy a plynu znovu podněcují stavební boom. Historické centrum prošlo nákladnou rekonstrukcí, stejně jako nábřeží Kaspického moře, kde vyrostla i zbrusu nová hala pro finále Eurovize.
Moderní budovy avantgardních tvarů, z kovu a skla, doplňují historická panoramata. Mnozí si změny pochvalují, jiní varují. Mizí totiž i historické památky a s nimi by časem mohla vzít za své i jedinečná atmosféra města.
Průsečík křesťanské a islámské kultury
„Miluju svoje rodné město, ale občas ho přestávám poznávat. Baku, ve kterém jsem se narodil, už neexistuje. Změny jsou nevyhnutelné, problém však je, jak se některé odehrávají,“ upozorňuje Elčin Alijev, podle něhož v chaotické výstavbě 90. let například zmizely cenné památky sovětského konstruktivismu 20. let i některé budovy stalinské architektury.
„Nerad bych, aby se překrásné Baku proměnilo v místní obdobu Dubaje. Architektura Baku je přímo v průsečíku Evropy a Asie, protíná se tu západní křesťanská a východní islámská kultura, které tu vždy žily v symbióze,“ upozorňuje.
„Nejkrásnější mešitu ve městě před sto lety projektoval polský architekt. 200 let starý ruský pravoslavný chrám se pro změnu rekonstruoval podle projektu, který jsem vypracoval já, ázerbájdžánský muslim. Tím vším je podle mne Baku unikátní,“ říká 45letý architekt, který věří, že si kaspická metropole zachová svůj osobitý ráz.
