Naplněný klukovský sen zahraničního zpravodaje
Rychlost, adrenalin, řev motorů. Závodiště ve Francorchamps u lázeňského města Spa prý patří mezi piloty formule 1 k velmi oblíbeným okruhům. Je totiž zasazené do lesů belgických Arden. Několikrát za rok si na něm mohou rychlou jízdu vyzkoušet i amatéři v autech, která jinak jezdí běžně po silnicích.
Helmu mám, tak nasedáme do červeného seatu a vyrážíme. Jízdu po okruhu formule 1 jsem se neodvážil absolvovat za volantem služebního vozu. Byl jsem rád, že sedím na místě spolujezdce a že instruktážní vůz pilotuje zkušený řidič Fabian Kieltyka.
„První kolo je ukázkové. Jedeme rychlostí maximálně sto, sto dvacet kilometrů v hodině, aby si všichni vyzkoušeli, jak dráha vypadá. Jsou tu totiž také místa se stoupáním na konci, kde není tak úplně vidět, kam se dál jede,“ dozvídám se od něj. Je proto potřeba, aby si všichni trať nejprve osahali, a teprve potom vodicí vůz odjede stranou a jezdci si mohou dráhu ve Francorchamps plně vychutnat rychlostí, jakou budou chtít.
Projíždíme velmi dlouhou levotočivou zatáčku. Zelený praporek za ní signalizuje, že následují dvě zatáčky za sebou, abychom o nich věděli. Další zatáčka je zase doprava… Připadám si jako na horské dráze. Zatáčku projíždíme jen v 60kilometrové rychlosti, přesto nám pískají gumy. Pak už zajíždíme do pit stopu. Ostatní nás míjí a viditelně si užívají zážitek z rychlé jízdy.
O dráze ve Francorchamps se traduje, že je to nejkrásnější z okruhů, na kterých se formule 1 jezdí. Podle Chantal Bantzové ze společnosti provozující závodiště to o ní říkají sami piloti rychlých strojů. „Dráha je velmi technická a rozmanitá. Je zasazena do krásné přírody ardenských lesů. Kolem dokola je dokonce národní park. První závod se tu jel v roce 1921. Možná právě krása okolí získala okruhu ve Francorchamps pověst nejkrásnějšího závodiště na světě,“ myslí si.
Piloti formule 1 projedou 7kilometrovou trasu plnou zatáček, klesání a kopečků rychlostí kolem 320 kilometrů za hodinu přibližně za minutu a půl. Já jsem ji v instruktážním voze jel 2 minuty a 36 sekund. Na sledování krás okolní krajiny jsem však neměl čas. A to jsem neřídil. Troufám si říct, že i ostatní závodníci-amatéři, kteří na den otevřených dveří závodního okruhu ve Francorschamps přijeli, měli oči upřené hlavně na dráhu.
Ve sportovním oranžovém opelu přijel do Francorchamps i pan Gaelle z Dinantu. Líbí se mu jezdit rychle a zároveň bezpečně. „Všichni jsou tu amatéři a musí se tedy jezdit opatrně. Rychle, ale bez riskování,“ říká. Na tachometru má mezní rychlost 240 kilometrů v hodině. Dokonce už ji prý i párkrát překonal, ovšem jak mne vzápětí ujišťuje, stává se mu to jen zřídka.
Pan Gerard z Lyonu řídí žluté lamborghini. Ujišťuje mě, že sem nepřijel proto, aby vyhrál, ale aby si zajezdil. „Nejde přece o závodění, ale o radost z jízdy,“ zdůrazňuje.
Na okruhu ve Francorchamps se dnes nezávodilo, ale i tak tu řvaly motory a hladiny adrenalinu řidičů i spolujezdců stoupaly do závratných výšek. Opravdový závod formule 1 se tu pojede na konci srpna.
„Běžný řidič by se s vozem formule 1 pravděpodobně vůbec nerozjel,“ odpovídá šéfredaktor časopisu Formule Petr Dufek na otázku, jak moc se liší jeho řízení od normálních osobních aut. Kromě technických problémů by amatérského pilota F1 zaskočila pravděpodobně i nezvyklá fyzická zátěž během jízdy. A když se k tomu přidají i nestandardní klimatické podmínky, je taková jízda opravdu pořádná „šichta“, doplňuje odborník. S jakými dalšími nástrahami se musí závodníci F1 vypořádat a proč je považován okruh ve Francorchamps za nejkrásnější, prozradil Petr Dufek v rozhovoru pro Zápisník zahraničních zpravodajů.
