Francouzskou pevnost postavili Španělé. Proti Francouzům
V místech, kam vás pozveme, vládne tma a po celý rok chlad, i když právě teď je tam tepleji než venku. Sestoupíme do podzemních chodeb města Cambrai v severní Francii. Jsou unikátní ukázkou pevnostního stavitelství. Jsou totiž o dvě století starší než jiná zachovalá opevnění. Například kasematy na pražském Vyšehradě, v Brně na Špilberku nebo pevnost Josefov u Jaroměře pocházejí až z poloviny 18. století.
Přilba je pro sestup do podzemí nezbytná. Dostává ji každý z asi pěti tisíc návštěvníků, kteří podzemní chodby bývalé pevnosti v Cambrai ročně navštíví.
Ze zdí vyčnívají kameny. U stropu jsou kovová očka jako dělaná pro rozčísnutí pěšinky nějakého dlouhána.
Z povrchu sestupujeme 18 metrů pod zem. Tam začíná podzemí městečka Cambrai. Je tu už pěkná zima.
Celý rok je tu teplota stejná, tedy 14 stupňů Celsia. Průvodce z radnice v Cambrai Philippe Gantiez je tu přitom jen v tričku a bez bundy, tak jak vystoupil z auta.
Při cestou podzemními chodbami je namístě opatrnost
Musí se dávat docela pozor, kam se šlape. Naštěstí je tu i elektrické osvětlení. Podlahu tu vlastně tvoří jen udusaná hlína a k tomu rozbité cihly. V každém případě je to tu dost nerovné.
Kromě elektrického osvětlení na stěnách svítí na cestu i průvodce s baterkou. Být ještě o 20 centimetrů vyšší (měřím 178 centimetrů), tak už se praštím do hlavy.
Philippe Gantiez vysvětluje, že citadela v Cambrai je jedinečná. Opevnění totiž nechal postavit španělský král a římský císař Karel V. v roce 1543, tedy v době, kdy se na českém trůně začali Habsburkové teprve zabydlovat.
Vrtá vám hlavou, proč tady na severu Francie stavěli pevnost Španělé? Tehdy přišli do Cambrai Španělé, aby je připojili k Nizozemsku zahrnujícímu i dnešní území Belgie, které ovládali.
Děly bylo opevnění neprolomitelné
Vystavěli tu pevnost, aby Francouzům zabránili v napadení města. I když jsme tedy dnes ve Francii, byli to tehdy Francouzi, kdo stáli před hradbami jako nepřátelé.
V té době postavili italští architekti podobné citadely třeba v Antverpách nebo v Gentu, ale jen tyto podzemní labyrinty v Cambrai se dochovaly až dodnes. Tehdejšími zbraněmi, tedy hlavně děly, bylo opevnění města neprolomitelné.
Cambrai kapitulovalo až v roce 1677. Od té doby je francouzské.
Zajímám se o zrezivělé kroužky ve stropě. K čemu tam vlastně byly? K zavěšení luceren? Kdepak.
Pan Philippe vysvětluje, že jimi vedl provázek, jakási Ariadnina nit, podle kterého se vojáci řídili ve tmě, protože s sebou nechtěli nosit lampy. Hrozba nechtěného zapálení střelného prachu, který se tu skladoval, byla silnější než nebezpečí, že si voják ve tmě natluče nos.
Některé chodby v Cambrai ještě čekají na objevení
V podzemí za zdmi tlustými místy až osm metrů není poznat, že 18 metrů nad námi pulzuje moderní město. Na místě bývalé pevnosti stojí park, stadión a bazén.
Lidé nahoře ani nevědí, co mají pod nohama. Podzemní chodby v Cambrai jsou stranou zájmu turistů. Kdo však chce, cestu do chodeb pamatujících obléhání Ludvíkem XIV. si najde.
Od roku 1900, kdy se pevnost přestala stavět, se odkrylo osm kilometrů chodeb. Pro turisty je otevřených jen 900 metrů. Těmi jsme prošli a můžeme konečně zase na ven na denní světlo.
Podle pana Philippa Gantieze jsou pod městem pravděpodobně další propletence chodeb, které ještě čekají na své objevení. Podzemí města Cambrai tak možná skrývá mnohá další, 450 let stará tajemství.
Zvětšit mapu: nad podzemními chodbami se rozkládá moderní město Cambrai
