Nevěřili jsme. Ale teď je Tour de France i u nás, raduje se britská cyklistická legenda
Představte si, že do roku 1942 byly cyklistické etapové závody ve Velké Británii zakázané a cyklisty pokutovala policie. O více než 70 let později ve Spojeném království startuje slavná Tour de France.
Velká Británie se v současné době dá považovat za cyklistickou supervelmoc. Pohled na sbírku olympijských medailí ze silniční i dráhové cyklistiky k tomu plně opravňuje. I poslední dva vítězové legendární Tour de France mají britský pas. A tak fakt, že tento etapový závod letos odstartoval právě ve Velké Británii, působí docela přirozeně.
V neděli 6. července jeli cyklisté pod okny člověku, který je pionýrem ostrovní závodní cyklistiky. Brianu Robinsonovi je 83 let a byl vůbec prvním Britem, který Tour de France dokončil a vyhrál jednu z etap.
„Britská policie se nás ještě na počátku 50. let snažila od závodění na kole odradit. Když jsme tehdy během závodu přijeli na křižovatku, kde byla stopka, donutili nás zastavit, což bylo docela hloupé. Když člověk nezastavil, dostal pokutu. Průlom nastal po olympiádě v roce 1952, na kterou jsme se mohli připravovat buď na silnicích vedoucích přes soukromé pozemky nebo na bývalých válečných letištích,“ vzpomíná Brian Robinson.
První smlouva? To byl dar z nebes
Až do roku 1942 byly etapové závody na území Spojeného království zakázané. Uživit se v sedle pak bylo zhola nemožné, a tak se i Brian nechával za 12 liber a 13 šilinků týdně zaměstnávat jako zedník.
„V polovině 50. let se mi podařilo podepsat profesionální smlouvu s firmou Hercules. Ta vyvážela jízdní kola hlavně do Egypta, kde jich na ulicích můžete dodnes vidět tisíce. Pro mě to byl dar z nebes. Jezdit na kole a dostávat 20 liber týdně, to bylo tehdy něco. Nemohl jsem si přát nic lepšího,“ přibližuje.
Koncem 50. let nemohl Brian Robinson na Tour de France pomýšlet na úspěch v celkovém pořadí. Musel by porazit borce jako Federico Bahamontes, Charly Gaul nebo Jacques Anquetil. Pošilhával však po historickém vítězství v jedné z etap a 2. července 1958 v Brestu se konečně dočkal. I když ne hned po dojezdu.
Cyklistika zažívá ve Velké Británii skutečný boom
„Dobře jsem tehdy zaspurtoval. Byl to hezký finiš, na kostkách a do mírného kopce. Ital mě zatlačil do bariéry. Kdybych byl zkušenější, podjel jsem ho a vyhrál. Byl to od něj ale jasně nedovolený manévr, a tak ho diskvalifikovali,“ popisuje Brian Robinson.
O rok později se Brian, který začal cyklistiku brát vážně až v 18 letech, dočkal regulérního etapového vítězství, když měl v Chalon-sur-Saône na druhého v cíli náskok propastných 20 minut.
Sedíme u Briana doma, v malém domku ve vesnici Mirfield. Pionýr britské silniční cyklistiky je nadšený, že díky úspěchům Bradleyho Wigginse a Chrise Frooma zažívá jeho milovaný sport ve Spojeném království nebývalý boom.
Nejlepší na vyjížďce je posezení v kavárně
„Yorkshire má na Tour dobrou reputaci. Zdejší rodák Barry Hoban na ní vyhrál osm etap. K tomu připočtěte i moje dvě vítězství. Výborné britské cyklistky, které teď jezdí ženský závod, jsou také odtud. Před třemi lety jsme tomu nevěřili a teď je Tour de France tady!“ raduje se Brian Robinson.
83letý veterán právě vyšel ze sprchy po jedné ze dvou pravidelných týdenních cyklovyjížděk. Každá měří 60 kilometrů. Kromě udržování fyzičky má i společenský rozměr. „Obávám se, že je to pro mě čím dál těžší,“ směje se Brian.
„Musím si pečlivě vybírat trasu i lidi, se kterými vyrazím. Vášeň z ježdění už pomalu slábne, ale dělá mi radost, že jsem venku s kamarády. Nejlepší na vyjížďce je závěrečné posezení v kavárně, kde poklábosíme. To je pro mě důkaz, že žiju,“ shrnuje.
