Tanec frevo dostane člověka do varu. Vítejte na karnevalu v brazilském Recife
Karneval v Riu de Janeiru není třeba představovat – záběry ze sambodromu určitě dobře znáte a už jste od nás slyšeli i o lidovém karnevalu a takzvaných blocích v ulicích. Ale masopust v Brazílii je ale ještě daleko bohatší a rozmanitější. Na ten svůj nedají dopustit obyvatelé státu Pernambuco. A jak se v jeho hlavním městě přesvědčil David Koubek, tancují všichni a všude.
Do centra Recife jsme dorazili na začátku odpoledne na karnevalové úterý. Připadá mi, že se tady nemůže nic odehrávat. Pusto, prázdno, zbytky odpadků… Jenže za rohem už větříte nějaké překvapení.
Schází se tu skupina většinou mladých lidí a dětí, soustředí se před vystoupením a poslouchají poslední pokyny. Je to průvod složený z malých klaunů, takových vodníků se zelenými střapci na hlavě, a ze skupiny mladých mužů, nesoucích symbol medvěda.
Vepředu jde holčička, osmiletá Bianca. Prý jde poprvé, těší se, a zdá se, že není vůbec nervózní. Vedle malé baletky se motá medvěd – řeknu vám, to je oběť, v tomhle vedru se navléknout do masky, chlupaté od hlavy až k patě.
Tanec zapsaný v UNESCO
Isac dos Santos říká, že už se těší, až to všechno sundá, ale čeká ho ještě hříčka, jeho úkolem je utíkat lovci. Tohle je skupina, která bude společně s podobnými soutěžit v disciplíně, chcete-li v hříčce na medvěda. Reprezentuje cikánské spolky, které si kdysi vydělávaly po městech tím, že ukazovaly ochočené medvědy.
Je to jen jedna z obrovského množství soutěží a součástí karnevalu v Recife. Známý je průvod s obřím kohoutem, představují se také skupiny zvané Kluby freva. Ty předvádějí hudební a taneční styl, zapsaný i na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Ne nadarmo je název frevo odvozený od slova vřít. Protože mezi tanečníky to skutečně vře. Jejich nohy kmitají v neskutečné rychlosti, nesmí chybět ani deštníček podávaný mezi nohama v obrovské rychlosti – deštníček v barvách modré, červené, zelené a žluté je dalším symbolem karnevalu ve státu Pernambuco.
V masce tančí už 30 let
Člověk se tak prochází dál centrem a vidí další důkazy toho, že být přímo aktérem karnevalu je náročná věc. Těžké masky, rychlý rytmus, vedro… A najednou narazíte na další postavy.
Caboclos, rudohlavci s lesklými třásněmi v obrovské kouli na hlavě, a na záda si nandávají náklaďákem přivezené nemotorné postroje, jakési desky přehozené pláštíkem z barevných flitrů, osazené na konci zvonci.
Třicet let už rok co rok tancuje v této masce v soutěžním vystoupení Severino Custódio. „Je to náročné, ale stojí to za to,“ říká. A zástupce mladé generace, Joao Vitor, se usmívá: „Je to jen asi 12 kilo a soutěžní tanec trvá půl hodiny.“ Tím soutěžním tancem-vystoupením je maracatu, kulturní dědictví afro-brazilského obyvatelstva.
