Do ústeckého Činoherního studia přišlo na Noc divadel na tři sta lidí

„Nic nesplete člověka tak, jako jméno vesnice,“ slyšely děti od herce Jana Jankovského.
„Třeba Hrdlořezy,“ zazněla další věta z Werichovy pohádky tentokrát od herce Kryštofa Rímského.

Oba museli pohádku zahrát dvakrát, byl o ni velký zájem. Hráli totiž ve zkušebně, kam se vejde asi jen čtyřicet lidí.

Ve foyer ve výtvarné dílně si děti mohly vyzdobit svoji panenku ze čtvrtky s přinýtovanýma rukama a nohama. Vybírat mohly ze spousty hadříků, knoflíků nebo třeba panenku jen vybarvit fixy. A na vlasy použít kousky vlny.

„Tady máš bavlnku, tak si odstřihni a můžeš vyrobit vlasy. Vyber si barvu, jakou chceš, pozor ať se nestříhneš. Jedna...“ radil návštěvník pan Josef své dcerce. „Je to hezká příležitost, dělat něco jiného než koukat s dětmi jen na televizi,“ hodnotil akci Noc divadel. S dcerou byli i na pohádce.

Velký zájem byl také o prohlídku. Architekt Matěj Páral prozradil některé architektonické zajímavosti budovy. Kdo chtěl, mohl ji při komentované prohlídce přojít od sklepa až po půdu. Jen při procházení kolem jeviště museli být všchni potichu.

„ V sále už se zkouší na večer,“ upozorňovala zaměstnankyně divadla. Zájemci na prohlídce přesto viděli, co se na pódiu děje – ze střídačky v šatnách, přžesněji z kabin.

„Tamhle je ještě jedna místnost, tam se kulisy opravují a tam sídlí technici,“ upozornila návštěvníky Noci divadel v ústeckém Činoherním studii také ředitelka Tereza Silbernaglová.

Divadlo až nahoru si prohlédli i Jonáš s Jitkou: „Mně se líbilo, že to bylo nestandardní, že nás zavedli i do sklepa a na půdu, kde to nevypadalo úplně nejlíp, ale že byli takoví otevření k tomu,“ mínil Jonáš. "Konstrukci kolem jeviště člověk běžně zespoda nevidí, tak teď jsme si to tam mohli prohlédnout,“ ocenila prohlídku také Jitka.

Program pak pokračoval derniérou jedné hry a scénickým čtením připravované inscenace.

Zájem překvapil dramaturgyni Dagmar Haladovou. „Vůbec jsem netušila, že přijde tolik lidí. A budu ráda, když se to bude příští rok opakovat. Že se o tom lidi dověděli a vyhradili si čas sem přijít, to je pro mě unikátní.“