Škodlivá „éčka“? Je to něco za něco. Potraviny s „éčky“ mají delší trvanlivost

11. červen 2015

Jak správně nakupovat

Přídatné látky, neboli éčka, se nedávají do potravin proto, aby nám ničily zdraví. Důvod, proč se do potravin přidávají, je zcela jiný. Například, kdyby výrobce do potraviny éčko nedal, potravina se rychleji zkazí.

Jinak řečeno, zkažená potravina sice bez éčka, za to s přemnoženými nežádoucími mikroorganismy, může být mnohem více nebezpečná, než potravina s éčkem, které přemnožení patogenů zabrání. Je to prostě něco za něco.

Není to ale jediný důvod. Éčka se přidávají i pro zvýraznění chuti potravin nebo proto, že výrobek je pak prostě pro zákazníka atraktivnější.

"No řekněte, jedli byste šunku, která je našedlá? Asi ne, nejspíš byste ji pokládali za zkaženou," říká docentka Lenka Kouřimská z katedry kvality potravin Zemědělské univerzity v Praze. "Přitom je to normální barva zdravé šunky, která je vyrobena bez dusitanových solicích směsí. Solicí směsi stojí za tou lákavou růžovou barvou. A jak byste se dívali na sušené meruňky, které jsou hnědé? Koupili byste si je? Většina lidí by sáhla po krásných oranžových, ty jsou sířené."

"Další běžný příklad: kysané zelí v malých baleních," pokračuje docentka Lenka Kouřimská. "Zhnědlé zelí byste šli asi reklamovat, že je nepoživatelné. Jenže je to jinak. U malých balení nelze docílit, aby bylo krouhané zelí celé ponořené do šťávy, která brání oxidaci. Šup tam s éčkem a barva zůstane bílá. Máte tedy volbu - buď tolerovat éčko, anebo si koupit celý kbelík kysaného zelí, kde éčko být nemusí."

Je to zamotaný kolotoč. Mnoho z nás už ani neví, jak mají vypadat a chutnat přirozené potraviny. Naše požadavky na barvu, trvanlivost a další parametry potravin jsou velmi vysoké. A výrobce, který chce prodat, vychází spotřebiteli vstříc.
To, jestli dokážeme snížit naše nároky a změnit nakupovací a stravovací návyky, by bylo téma na další článek.

Jak je to se škodlivostí éček?
Záleží na množství i na věku a zdravotním stavu spotřebitele. Povolené množství v jednotlivých potravinách se liší, přesné množství přídatných látek v různých skupinách potravin stanovují právní předpisy. Kdo je na nějakou přídatnou látku alergický, musí číst informace na obalech. Je na něm, aby ochránil své zdraví.

Pohled na problematiku škodlivosti jednotlivých éček se také v průběhu elt měnil. Éčka, která se nám dnes jeví jako neškodná, se s novými výzkumy a novými poznatky mohou zařadit mezi látky nepovolené. Podle docentky Lenky Kouřimské z katedry kvality potravin Zemědělské univerzity v Praze, probíhá v současnosti diskuse o umělých sladidlech. Co budoucnost přinese, teprve uvidíme.