Soud osvobodil Rathova exporadce Bušinu v kauze krácení daně za stovky milionů
Krajský soud v Praze osvobodil Filipa Bušinu, bývalého poradce někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Bušina čelil obžalobě z krácení daně za stovky milionů korun. V kauze bylo dalších 13 obžalovaných, osmi z nich rozdal soud tresty od 4 do 7 let vězení nebo podmíněné tresty. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat k Vrchnímu soudu.
„Samozřejmě se přiznám, že jsem šťastný, že ten rozsudek je takový, ale uvědomuji si, že ještě není konec. Nepochybně se paní státní zástupkyně odvolá a půjde se k Vrchnímu soudu,“ reagoval 39letý Filip Bušina na osvobozující rozsudek.
Bušinovi podle obžaloby hrozilo až 10 let za mřížemi, státní zástupkyně pro něj navrhla 7,5 roku. Kauza se týká podezření z krácení daně a praní špinavých peněz v souvislosti s fiktivními fakturami za reklamní činnost.
Bývalého Rathova poradce obžaloba vinila zejména z organizování trestné činnosti, údajně řídil své kolegy a přebíral hotovost. Bušina tvrzení vyšetřovatelů od začátku odmítal – ve zhruba rok trvajícím hlavním líčení se podle něj žádné z nich neprokázalo.
Odposlechy soud použít nemohl
K tomu, že se vina neprokázala, se dnes přiklonil i soudce Robert Pacovský. O schůzkách s ostatními obžalovanými soud věděl z diářů, údajně ale nemohl jako důkazy použít odposlechy telefonátů.
Bušina tvrdí, že by ale ani ty neobstály. „Já se nedomnívám, že z těch odposlechů vyplývá moje vina. Možná pro někoho jiného, pro mě ne. Já z těch odposlechů nemám obavy,“ prohlásil.
Filip Bušina je bývalým boxerem, po ukončení sportovní kariéry v roce 1999 pracoval v řadě firem jako manažer. V letech 2008-2009 byl poradcem středočeského hejtmana Davida Ratha v oblasti ekonomie a investic a investičním náměstkem středočeských nemocnic. Několik let pracoval také na soukromé vysoké škole v Kolíně, od letoška působí na Moskevské státní technologické univerzitě.
Státní zástupkyně Soňa Bělohlávková tvrdí opak – odposlechy by prý k prokázání viny Filipa Bušiny pomohly. Právě on podle ní daňové úniky organizoval přes nastrčené firmy. Skupina údajně způsobila státu škodu víc než 620 milionů korun.
„Pokud bych neměla spojené důkazy do uceleného řetězce, tak bych s tím vůbec k soudu vůbec nešla. Ty odposlechy byly důležitým důkazem,“ říká státní zástupkyně.
Co v odposleších přesně je, nechce žalobkyně blíž popsat. Soud, který je policistům před lety povoloval, jejich pořizování podle výkladu Nejvyššího soudu dostatečně neodůvodnil.
Soňa Bělohlávková doufá, že hlavně telefonní odposlechy odvolací soud uzná. „Pokud by naznal, že rozhodnutí Nejvyššího soudu na toto nedopadá, tak by asi ten případ vrátil a tudíž by se to řízení doplnilo o tuto část důkazů. Pak bychom mohli hodnotit ty odposlechy tak, jak to tam je.“
Spletitý případ
Mezi osvobozenými jsou také pracovníci finanční správy. Zbylí obžalovaní působili v různých statutárních orgánech firem, například jako jejich jednatelé.
Skupina podle obžaloby připravila stát o téměř 330 milionů korun. Podle kriminalistů vytvořili obžalovaní síť na sebe navázaných firem, které si navzájem fakturovaly různé dosti vysoké částky. Některé z firem přitom vůbec nic nedělaly. Díky fakturacím ale mohly platit mnohem nižší daně.
Případ se vleče už šest let, podle vyšetřovatelů je totiž mimořádně spletitý. Na úniky nepřišli včas ani pracovníci finanční správy. A sami pracovníci protikorupční policie potvrdili, že jde o jednu z nejsložitějších kauz, na kterých kdy pracovali.
