Máte doma hyperaktivní dítě? ADHD se určuje pocitově

1. prosinec 2015

Dříve se jim říkalo „živé děti“. Dnes se u takových živých dětí mluví o hyperaktivitě a o poruchách pozornosti. Případně se u nich používá zkratka ADHD, která označuje stejný problém. Jak se porucha projevuje a jak dětem pomoci?

Hovoříme-li o tom, že jsou děti nepozorné, často si představíme pouze neplnění určitých úkolů. V případě nepozornosti je ale jedinec roztěkaný i v sociálních kontaktech. Nedokáže například číst různé neformální vztahy ve skupině.

Mgr. Tereza Pemová otázku dětí s hyperaktivitou upřesňuje: „Na jedné straně jsou bystré, rychlé, emocionální, přímé, ale zároveň jsou nepozorné, neklidné a impulzivní. Určitě porucha neznamená jenom negativní vlastnosti, nepřináší jen samá negativa, ale děti se k nám dostávají právě proto, že u nich převažují některé nežádoucí projevy.“

Co je to hyperaktivita neboli ADHD?

„Jde o vývojovou poruchu, kdy si děti nemohou sami poručit, jestli budou klidné nebo neklidné, jestli vydrží sedět a vydrží se soustředit. My jim musíme pomáhat vytvářet prostředí, ve kterém se jim podaří zvládat některé nepříjemné situace, které se s tou poruchou pojí,“ říká sociální pracovnice z Národního institutu pro děti a rodinu z projektu Hyperaktivita s tím, že jde o poruchu vrozenou. Není ji možné zapříčinit špatnou nebo liknavou výchovou. Správně nastaveným přístupem je ale naopak možné projevy hyperaktivity dobře zvládat. S hyperaktivními dětmi je nutné pracovat doma, ve škole i v dětském kolektivu.

Děti - počítač - technologie|foto: CC0 1.0 Universal (CC0 1.0) Public Domain Dedication

V Praze pod žižkovskou věží funguje zatím jediná specializovaná školička pro hyperaktivní děti u nás - Hyperka. Je určena předškolním dětem od 2,5 do 6 let. Jde o tréninkovou školku, ve které si dítě může v malém kolektivu nacvičit vše pro to, aby postupně mohlo přestoupit do běžné školky nebo školy.

Jak se rozpoznává ADHD?

„U poruch osobnosti probíhá diagnostika takzvaně symptomaticky. To znamená, že my na základě vykazovaného chování, pakliže nasčítáme určitý počet příznaků, označíme dítě za nepozorné, neklidné. Pozornost lze určitými psychologickými metodami testovat, třeba jak dlouho se dítě vydrží soustředit, jak rychle odchází pozornost. Pro motorický neklid není žádná jednotka, takže my neumíme říct, které dítě už je příliš motoricky neklidné. Je to spíše otázka pocitová. A totéž u impulzivity. Je velmi těžké říct, kdy už je to rychlé rozhodování impulzivitou a kdy je způsob řešení problému jen otázka osobnosti, temperamentu," uvádí Tereza Pemová.