V Iráku přestávají operovat americké bojové jednotky
Dneškem by v Iráku měly, po víc než sedmi letech, skončit bojové operace amerických ozbrojených sil. V době největšího nasazení bylo v zemi víc než 160 tisíc amerických vojáků. Z rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy jich má ale po 31. srpnu na místě zůstat maximálně 50 tisíc.
I když dál budou američtí vojáci v Iráku v plné zbroji, oficiálně už mají působit pouze jako podpůrné síly a instruktoři iráckých jednotek. Do válečných operací by se měli zapojovat jen v krajním případě, a to na výslovnou žádost Iráčanů.
Zatímco američtí politici hodnotí dosavadní postup Spojených států v této zemi jako úspěch, Iráčané to podle blízkovýchodního zpravodaje ČRo Břetislava Turečka vnímají rozporuplně.
V Iráku dnes přestávají operovat americké jednotky. Podrobnosti od blízkovýchodního zpravodaje ČRo Břetislava Turečka v Ozvěnách dne.
Dosluhující irácký premiér Núrí Málikí v dnešním televizním projevu podle zpravodaje uvedl, že dneškem získává Irák nezávislost a že si vnější i vnitřní bezpečnost budou už zajišťovat sami Iráčané. „On to oceňuje, protože to byl jeden z bodů, který ho držel u moci. Jeho vláda dohodne stažení amerických vojsk,“ uvedl.
Paradoxně stejný úspěch mohou ale podle zpravodaje slavit lidé z šíitského hnutí Muktada, který usiloval o odchod Američanů ozbrojenými povstáními – v Bagdádu a na jihu země.
„Na druhé straně jsou zde i lidé, kteří mají opačný názor. Dokonce i bývalí povstalci tvrdí, že po odchodu Američanů země upadne do velké nestability. Podle nich Američané dostali Irák do situace, ve které je, a proto by měli zůstat a pokusit s tím něco udělat k lepšímu,“ přiblížil zpravodaj.
Američané odcházejí od rozdělané práce, tvrdí Iráčané
Američany kritizuje za předčasný odchod i irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari.
„Vytýká Američanům to, co obyčejní Iráčané, kteří říkají, že Američané odcházejí od rozdělaného díla. I když tam USA nechávají 50 tisícový kontingent vojáků, kteří mohou na požádání irácké vlády zasáhnout. Iráčané však vidí, že situace, co se týče cen, zásobování vodou či elektřinouje, je horší, než když USA do Iráku vstoupily,“ vysvětlil zahraničně-politický komentátor ČRo Milanem Slezák.
Podle něj Iráčané chtějí, aby Američané odešli, až když se zlepší životní úroveň prostých Iráčanů po sociální a hospodářské stránce. Také se bojí toho, že se obnoví sektářské násilí. Co by se mohlo stát, naznačily nedávné útoky na irácké policejní stanice, při nichž zemřelo 55 lidí.
Zahraničně politický komentátor Milan Slezák mluvil o situaci V Iráku a Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama bude dnes v noci v projevu mluvit nejen o situaci v Iráku, ale také zmíní Afghánistán.
„Obama od svého zvolení zdůrazňuje, že důležitější je válka v Afghánistánu. Teď určitě využije příležitosti a sdělí Američanům, že z Afghánistánu nechce odejít od rozdělaného díla. Určitě sdělí, že chce, aby z Afghánistánu nebyl nebezpečný stát pro USA. Zároveň ale zdůrazní, že se dál bude pomáhat Iráčanům,“ pokračoval Slezák.
Podle něj Obama projev také využije pro předvolební boj. Listopadové volby se blíží a zdá se, že v nich demokraté podlehnou opozičním republikánům. A dnes má prezident příležitost, při níž může říci, že jeho politika vychází. Že v Iráku dosáhl cílů, které chtěl a teď je dosáhne i v Afghánistánu.
