V EP začalo 'grilování' adeptů na eurokomisaře
V Evropském parlamentu začalo velké "grilování" kandidátů na eurokomisaře. První čtyři budoucí členové druhé Evropské komise Josého Barrosa podstupují slyšení před výbory europoslanců. Dnes podstupují tyto výslechy kandidáti z Polska, Velké Británie, Finska a Lotyšska.
Pro 13 kandidátů není dnešní slyšení prvním, protože působí v dosluhující Evropské komisi Josého Barrosa. Pro zbývajících 13 to ovšem je novinka.
Během tříhodinového výslechu mohou čelit i nepříjemným otázkám, například na jejich jazykové znalosti, politickou minulost či odbornou připravenost. Poslanci se zajímají také o jejich osobní názory.
Odpoledne začali na otázky europoslanců odpovídat Polák Janusz Lewandowski, který má mít na starosti rozpočet, a britská kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise a vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová.
Ashtonová před poslanci obstála
Už když Ashtonovou loni na podzim vybrali do této pozice lídři členských států, objevily se pochybovačné hlasy o jejích zkušenostech. Otázky na znalosti zahraniční politiky padaly na Ashtonovou i dnes.
Podle zpravodaje ČRo v Bruselu Pavla Nováka si však vede mnohem lépe, než když před měsícem představovala své vize jako nová šéfka diplomacie EU. Tehdy odpovídala slovy, že "s tím se ještě neseznámila" či "dejte mi ještě čas."
Teď působí poměrně suverénně. Otázky směřovaly na všechno od vztahů se Spojenými státy, obchodní spolupráci přes situaci v Bosně a Hercegovině, lidských práv na Kubě nebo vztahů s Kolumbií. Poslanci se ptali také na dohody o volném obchodu.
Ashtonová odpovídala i na konkrétní otázku, jestli bude schůzka na vysoké úrovni nebo summit s Izraelem. Uvedla, že zatím ne a že Evropská unie stále trvá na systému dvou států na jednom území, záleží ale podle ní na Izraelcích a Palestincích, na jakém systému se dohodnou.
Padaly také otázky na politickou minulost baronky Ashtonové, konkrétně na její členství v Hnutí pro jaderné odzbrojení v 70. a 80. letech. Sama nijak nezakrývá, že byla pokladnicí tohoto radikálního levicového uskupení, ale o podpoře ruských tajných služeb prý nevěděla. Na otázku, zda stále věří v ideje tohoto hnutí, vyhýbavě odpověděla, že jaderné odzbrojení patří mezi priority evropské zahraniční politiky.
Útoky mohou přijít zleva i zprava
V novém týmu Josého Barrosa je kvůli své nezkušenosti či politické minulosti víc podobně nejistých článků jako Catherine Ashtonová. Málo zkušeností by mohli europoslanci vytknout bulharské kandidátce Rumianě Želevové, která působila jen jeden rok jako ministryně zahraničí. Navíc existuje i pochybnost kolem jejího manžela kvůli údajným stykům s podsvětím.
Kontroverzi vzbuzuje i maďarský kandidát László Andor, který má mít na starosti sociální politiku po Vladimíru Špidlovi. Andor se netají svými levicovými názory, a proto by na něj mohli zaútočit poslanci z řad evropských lidovců. Potom by ovšem zřejmě následovala odveta od socialistů, kteří by se mohli "vyřádit" právě na Bulharce Želevové.
Nezkušenost rozhodně nelze vytknout českému kandidátovi Štefanovi Fülemu, kterého slyšení před zákonodárci čeká v úterý odpoledne. V jeho případě se spíše bude mluvit o členství v komunistické straně a studiu na diplomatické akademii v Moskvě, řeč možná přijde i na dopravní nehodu, kterou Füle způsobil v roce 2000 jako diplomat v Litvě.
V případě, že kandidát na eurokomisaře před poslanci neobstojí, konkrétní země by musela hledat nového adepta. Jinak hrozí neschválení celé Evropské komise jako celku. O tom se má hlasovat na konci ledna, ale předpokládá se, že tak daleko by to ani členské státy ani kandidáti nenechali dojít.
Podobná situace nastala v roce 2004, kdy italský kandidát Rocco Butiglione prezentoval při slyšení radikální názory na postavení žen ve společnosti nebo na postoj k homosexuálům. Itálie ho pak raději nahradila poslancem Frankem Frattinim.
