Zemřel Boris Hybner. Přednímu představiteli české pantomimy bylo 74 let
Zemřel herec, režisér a pedagog Boris Hybner. Ve věku 74 let dnes podlehl krátké náhlé nemoci. Informaci televize Prima potvrdil agentuře ČTK jménem rodiny mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Hybner byl jedním z nejvýraznějších představitelů pohybového divadla a pantomimy.
Dobrý mim a klaun potřebuje mít především smysl pro humor, říkal ke své profesi Boris Hybner. „Ve chvíli, kdy ten dar máte, tak nemusíte spekulovat,“ popisoval před několika lety v rozhovoru pro Český rozhlas.
„Ten trik nebo gag nebo komický efekt, to vlastně musíte vytvořit takové malé komické překvapení, zaskočit člověka něčím veselým. A on se trošinku úplně lekne a pak se tomu zasměje. A to se nedá promýšlet, protože pokaždé máte publikum jiné – jste v jiné zemi, hrajete na ulici, hrajete v rozhlase, hrajete v hospodě a tak dál,“ líčil.
Vyškovský rodák Hybner po maturitě pracoval v chemičce v Litvínově a pokračoval ve studiích na zemědělské škole či pedagogickém institutu v tehdejším Gottwaldově, kde založil kabaret Reflektor.
Jeho první pantomimické vystoupení na veřejnosti, v souboru zakladatele československé školy klasické a moderní pantomimy Ladislava Fialky, se odehrálo v Divadle Na zábradlí v roce 1964.
Hybner poté působil v Alhambře a Laterně magice s kolegou Ctiborem Turbou založil Pantomimu Alfreda Jarryho. Jejich debut Harakiri se v roce 1968 stal revolucí, když na scénu přivedl černý humor.
Od té doby se věnoval komedii, například v televizním seriálu o zlatém věku americké grotesky Gagman v režii Juraje Herze, ke kterému napsal scénář a za který získal Bronzovou růži z Montreux.
V rozvíjení odkazu němé grotesky pokračoval se souborem Gag, který založil v roce 1976, a v roce 1990 zřídil soukromé divadlo Studio Gag. V roce 2010 získal cenu Thálie za celoživotní dílo v oboru pantomimy.
„Když se divák nesměje, tak si za ním dojdu“
V rozhovoru pro Český rozhlas Hybner popisoval, jak si publikum na začátku představení testuje různou úrovní „vtípků“. „Tam, kde slyším reakci, tak už vím, už jsem doma a už můžu jet,“ vysvětloval. „Když to neslyším tak to je pohroma… A neberte to jako sebechválu, ale nikdy se mi to nestalo,“ dodal.
Když bylo potřeba, pomáhal si prý „trikem“, který odkoukal od svého kolegy, ruského klauna Slávy Polunina.
„Když se ten divák nesměje, tak si za ním dojdu, ale vyloženě fyzicky. Slezu ze scény, začnu se jím zabývat a ten šokovaný člověk se dřív nebo později tak jako vesele vyleká,“ líčil Hybner.
Dnes nastalo veliké ticho. A v tom tichu přešel přes Léthé mim. Jeden z největších, jaké jsme měli - Boris Hybner, pic.twitter.com/lIH28NfYl7
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) 2. dubna 2016
Ve filmu se Hybner objevoval většinou v menších rolích, například jako jeden z nápadníků učitelky v podání Evy Holubové ve filmu Pelíšky. Muž, kterého ztvárnil, při schůzce předvedl několik kouzelnických kousků a nakonec svou potenciální nevěstu vyděsil umělým hadem.
„Ta etuda ve filmu Pelíšky byla tak popsána a načrtnuta, ale samozřejmě ty drobnosti jako toho hada nebo tahání míčků z pusy, to bylo dotažený nebo domyšlený samotným Borisem,“ zavzpomínal režisér snímku Jan Hřebejk.
Ten o Hybnerovi mluví především jako o inspirativním, do poslední chvíle kreativním a také „věčně mladém“ člověku. „On měl takový energie, jako by mu bylo čtyřicet, nebo ještě možná míň,“ poznamenal Hřebejk.
Hybner hrál třeba také ve snímcích Pupendo, U mě dobrý, Rafťáci, Peklo s princeznou, Čert ví proč či animovaném projektu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny.
Pokračovatelkou herecké tradice je v rodině Borise Hybnera jeho dcera Vanda Hybnerová.
