Vedení Severoatlantické aliance se ujímá Jens Stoltenberg
V čele Severoatlantické aliance stojí ode dneška místo Dána Nor. Anderse Fogha Rasmussena vystřídal v čele NATO bývalý norský premiér Jens Stoltenberg. Od vzniku aliance v roce 1949 je v pořadí jejím 13. generálním tajemníkem.
První říjnový den s sebou přinesl střídání v čele Severoatlantické aliance. Místo Dána Anderse Fogha Rasmussena nastupuje do funkce generálního tajemníka NATO bývalý norský premiér Jens Stoltenberg.
Vedení NATO přebírá Stoltenberg v nelehké době. Aliance hledá své ukotvení pro budoucnost. Zažívá také razantní ochlazení vztahů s Ruskem kvůli jeho zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny.
Jens Stoltenberg od svého březnového zvolení několikrát tvrdě kritizoval Moskvu. Zároveň ale během deseti let ve funkci norského premiéra opakovaně ukázal, že se s Kremlem umí dohodnout.
Například se mu podařilo dojednat hranici mezi oběma zeměmi v Barentsově moři nebo bezvízový styk v příhraničních oblastech.
Podle diplomatů tak je Stoltenberg tím pravým mužem pro řešení očekávaných krizí. Zároveň ale varují, že s Ruskem se dá jednat jen z pozice síly, ale tu aliance v posledních letech podceňovala.
„Musíme do aliance více investovat,“ řekl Jens Stoltenberg na záříjovém summitu NATO ve Walesu. Většina zemí totiž nesplňuje závazek dávat na armádu 2 procenta HDP.
„Bez toho ale nemůže být aliance silná a čelit budoucím nástrahám,“ varoval Stoltenberg. Chce dohlížet na to, aby po letech krácení vojenských rozpočtů armádní zdroje v příštích deseti letech opět stabilně rostly.
Co všechno Stoltenberga ve funkci čeká, vyjmenoval jeho předchůdce Anders Fogh Rasmussen:
„Evropu ohrožují nejen nelegální okupace Krymu Ruskem a další ruská agrese na Ukrajině, ale také násilí a extremismus v severní Africe a na Blízkém východě.“
