Obavy o zhoršení krize v Eurozóně trvají i přes nadějná očekávání mnoha podniků
Nejnovější očekávání průmyslníků v Británii i v Eurozóně jsou podle čerstvých průzkumů naladěna opatrně optimisticky, tedy že konec hospodářské krize se už začal přibližovat. Na druhé straně však potvrzují statistiky i experti další pokles síly obou ekonomik, i když britské hospodářství by se mělo údajně začít vzpamatovat poněkud dříve, zatímco zóna jednotné měny euro by setrvala v krizi déle než se očekávalo, což dřívější předpovědi viděly přesně opačně.
Britská ekonomika se dál podle očekávání propadá a nejnovější oficiální statistiky z minulého týdne to potvrzují poklesem ekonomiky o 1.9 procenta za první čtvrtletí, s čímž šel ruku v ruce pokles průmyslové výroby o 5,5 procenta a pokles výdajů obyvatel na nákupy o 1,2 procenta, tedy rekordní pád od roku 1980. Britský HDP, tedy ekonomika, za poslední rok tím pádem poklesla o rekordní 4,1 procenta, což je opravdu hodně a experti nevidí, že by příslovečné zelené výhonky opětného rašení růstu hospodářství byly hned tak vidět. Z dalších smutných ukazatelů dál poklesla výroba automobilů. Jen za duben o 55.3 procenta a u komerčních automobilů, včetně nákladních, až 65.2 procenta. Vláda sice očekává, že její šrotovné ve výši dvou tisíc liber za stará auta snad pomůže domácím automobilkám, ale populární malá auta přicházejí většinou ze zahraničí a domácí ekonomiku asi nerozhýbou.
Celkově se britská vláda dál snaží zmírňovat pád ekonomiky nejen naléváním peněz do bankovního systému tzv. ,,kvantitativním uvolňováním'' financí, tedy nákupem státních obligací, ale i například dalšími novými projekty v oblasti dopravního stavebnictví. To je uprostřed krize důležité i podle vlád řady zemí Evropské unie (a věděl to už Karel IV.), aby se prostě udržela zaměstnanost a zvyšovala hodnota infrastrukturní sítě, na rozdíl od nákladného vyplácení sociálních podpor bez protihodnot a drahého zastavování a konzervace rozestavěných staveb. Britská vláda tak zahájila nové stavby, například další rozšiřování londýnského dálničního okruhu a železniční projekt Crossrail, tedy rychlé tunelové spojení ze západu na východ Londýna. Obě stavby budou také plně využity během Olympiády v roce 2012. Zainteresované britské experty udivuje, že ČR v oblasti dopravních staveb zjevně příkladu EU i Británie nenásleduje, neb česká média naopak v poslední době přinášejí zprávy o krátkozrakém vládním útlumu dopravních staveb kvůli nedostatku peněz...
S uvedenými čísly britských statistik není divu, že ratingová agentura Standard and Poor snížila výhled britské ekonomiky ze stabilního na negativní, neb státní dluhy se množí rychleji než se očekávalo. V dubnu osm a půl miliardy ve srovnání s jednou a tři čtvrtě ve stejném měsíci před rokem. Libra už zareagovala mírným poklesem vůči dolaru, avšak šéf Bank of England Mervyn King varoval už před týdnem, že cesta k oživení bude delší než se čekalo a někteří mezinárodní experti i tak nesouhlasí s hodnocením Standard and Poor. Zároveň některé firmy ukazují, že krizi je možné se úsporným hospodařením vyhnout. Aerolinie Virgin jsou tak dobrým příkladem, neb právě ohlásily zisk -- prý díky nákupům laciného benzínu před loňským raketovým růstem ropy a odložením koupě letadel. Kontrast se stovkami miliard ztrát aerolinií British Airways a v Eurozóně Air France-KLM tak zjevně o čemsi svědčí.
Mezitím se zároveň zhoršily výhledy Eurozóny a to naznačuje, že Británie na tom bude nakonec lépe než zóna společné měny, kterou táhne Německo a zatěžují zejména Řecko, Španělsko a Irsko. Čísla Eurostatu už před týdnem potvrdila, že ekonomika Eurozóny poklesla o 2,5 procenta za první čtvrtletí a tedy o hrozivá 4 a půl procenta za rok. Poklesla také průmyslová výroba -- jen za březen o dvě procenta, tedy o znepokojujících 20.2 procenta za rok a výhledy samotné německé ekonomiky jsou podle ekonomů s 3.8 procenta za první čtvrtletí a dál rostoucí nezaměstnaností k osmi a půl procentům mnohem horší než se čekalo a také mnohem horší než statistiky britské, i když průmyslníci většinou očekávají zlepšení. To je následně znepokojující pro země střední Evropy, neb i náš export táhnou vždy právě Německo a Eurozóna. Podobně však zabředá do krize i Francie s téměř tříprocentním poklesem výroby za poslední pololetí a opětným poklesem výdajů spotřebitelů po velikonočním skoku o procento. Zkrátka, krize ještě pokračuje a než bude lépe, bude hůř -- a podle expertů i přes bubliny nerealistických očekávání.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
