Budou pokuty podle platu i u nás?
Nejvyšší pokutu za dopravní přestupek si vysloužil švédský řidič na švýcarských silnicích. Namísto 120 km/h jel vloni 290kilometrovou rychlostí a to mu „vyneslo“ pokutu milión dolarů. V zemi Helvetského kříže se totiž pokuty udílejí podle výše platu. Zatím drží rekord jeden Švýcar, který musel zaplatit 290 tisíc dolarů. To u nás je maximem 50 tisíc korun například za jízdu bez oprávnění.
Za překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci o více než 40 a mimo obec o více než o 50 kilometrů v hodině u nás může řidič dostat nejvíc desetisícovou pokutu, navíc jen ve správním řízení. Nižší překročení mohou policisté řešit blokově na místě, a někdy je zjevné, že to řidičům vůbec nevadí.
Například tomuto nejmenovanému majiteli sportovního ferrari, který dostal taxativní sazbu pokuty, tedy 2.500 korun. „V tomto voze se rozdíl mezi 80 a 120kilometrovou rychlostí nedá rozeznat. Pokuta je podle mě v pořádku,“ komentoval s úsměvem na rtech hříšník. „Toto byl jeden z řidičů, který si je vědom svého přestupku, vzhledem k vlastnění takového vozu jistě peníze má a počítá s tím, že jeho vyjížďky občas takto dopadnou,“ vysvětluje jeden z policistů.
Podobných řidičů je na silnicích poměrně dost a právě pro ty by chtěl ministr dopravy Vít Bárta speciální sazebník – výše pokuty by byla stanovena podle příjmu. Stejně tak je tomu například ve zmíněném Švýcarsku nebo ve Finsku. Legislativní odbor už na tom pracuje, ve čtvrtek bude na ministerstvu velký seminář právě k tomuto problému. Ovšem jak zjistil poslanec a šéf meziresortní komise Stanislav Huml, platby pokut podle platu zatím nejsou příliš reálné, a to vinou legislativy, která se vůbec netýká dopravy.
„V České republice není veřejné daňové přiznání jako ve Finsku, aby bylo zřejmé, kolik kdo bere. dokonce ani samotný finanční úřad neví, jaký plat má konkrétní zaměstnanec v dané firmě, protože on to dostává od firmy jako celek. Vyřešit tedy toto po technické stránce bude velkým oříškem a sám jsem velmi zvědav, jak se s tím ministerští úředníci poperou,“ vysvětluje Huml.
Na čtvrtečním semináři se bude řešit i současný bodový systém, byť nedávno poslanci snížili počet bodovaných přestupků. Centrum dopravního výzkumu totiž připravilo analýzu přestupků ve vztahu k příčinám dopravních nehod, a i proto je ředitel naší dopravní policie Leoš Tržil přesvědčen, že je tady prostor pro zvýšení pokut: „Abychom snížili zátěž správních orgánů, chceme rozšířit víceblokové řízení alespoň v případě přestupků s vyššími sankcemi – například za překročení rychlosti o 40 km/h bude možné udělit blokovou pokutu až do pěti tisíc korun, tedy na dvojnásobek současné taxy.“
Je tu však ještě jedna věc, kterou je potřeba vyřešit: kam peníze z pokut jdou? „Policie České republiky z přestupků nemá ani korunu, všechny blokové pokuty jdou do státního rozpočtu. Pokud přestupek projednává obec s rozšířenou působností, tedy správní orgán, pokuta se stane příjmem pověřené obce. Dovedu si však představit, že by část těchto finančních prostředků byla směřována do bezpečnosti silničního provozu – na dopravně inženýrská opatření, na obecnou prevenci nebo na prevenci školáků,“ informuje Tržil.
Zatím se jen diskutuje o tom, že by pokuty ze správního řízení získala prioritně obec, na jejímž území k přestupku došlo, a menší procento by zůstalo obci s rozšířenou působností, která přestupek řešila.
