Jan Fingerland: Šest měsíců aneb Izrael i Hamás zatím prohrávají

9. duben 2024

Kam se Izraelci a Palestinci dostali za půl roku? Izraelci mají pocit, že vstoupili do války, která byla nevyhnutelná. Rozhodl o tom sám Hamás 7. října loňského roku. Pozemní operace začala po dalších dvaceti dnech a chvíli to vypadalo, že konflikt bude trvat jen pár týdnů. Mezitím se z něj stala nejdelší války od založení státu – pokud nepočítáme tu první.

Čtěte také

V Izraeli povolali statisíce vojáků, desetitisíce byly nasazeny přímo v bojích v Gaze, jiní ve zvýšených počtech hlídají hranici na severu, kde pomalu hoří konflikt s Hizballáhem. Zatím ztratili něco přes 600 mužů a žen. V zajetí Hamásu zůstává více než sto lidí, mezi nimi jsou i vojáci a vojačky unesené před půl rokem.  

Podle Hamásu zahynulo v Gaze přes 33 tisíc lidí, podle Izraelců je z toho více než 13 tisíc ozbrojenců. Smrt mnoha civilistů se ve světě přičítá k tíži Izraele, nikoli Hamásu, což je, vedle neosvobození rukojmí a nezničení Hamásu třetí velký neúspěch izraelské kampaně i její komunikace.

Nejasná bilance

V samotném Izraeli vpád Hamásu zastavil občanský rozvrat mezi příznivci vlády a opozice, ale dělicí čáry nezmizely. Proti Netanjahuovi nyní vystupují dvě silná protestní hnutí, která se nyní propojují. Jsou to rodiny a příznivci rukojmí; a dlouhodobí političtí odpůrci Netanjahua a jeho koaličních partnerů, kteří už dříve žádali jeho odstoupení a nové volby.

Čtěte také

Také z hlediska Hamásu je bilance nejednoznačná. Izraelcům se podařilo zabít, zranit, rozprášit nebo zatknout naprostou většinu jeho jednotek. Na druhou stranu se vedení Hamásu a možná až tisíce bojovníků pravděpodobně skryly v Rafáhu na jihu Gazy, mezi milionem civilistů.

Takto mají slušnou šanci se tam dočkat vyjednaného ukončení konfliktu. To by znamenalo, že vojenskou prohru dokázali přeměnit ve strategické politické vítězství. Už teď se na místech, odkud byli vyhnáni, objevují členové Hamásu a velmi názorně ukazují svou přítomnost – ne Izraelcům, ale Gazanům.

Spekuluje se o sporech mezi jednotlivými částmi Hamásu, civilním a vojenským křídlem, a zejména mezi Hamásem v Gaze a hnutím Hamás v exilu. Zabití nebo zajetí lidí, jako je Jahjá Sinwár, by vrátilo žezlo do rukou exilu, naopak přežití Hamásu u moci v Gaze by postavilo exil do role servisu pro domácí odboj.

Doma v Gaze

Současně se odehrává boj mezi Hamásem a palestinskou samosprávou, odehrává se kampaň zatýkání nebo i poprav příslušníků konkurenčního hnutí.

Čtěte také

Palestinská autonomie, totiž ta sídlící a vládnoucí jen na Západním břehu, má nyní novou vládu. Ta se podle svého programového prohlášení chystá mimo jiné řídit i poválečnou rekonstrukci Gazy. Pokud ale Izraelci tamní Hamás nezničí, palestinská autonomie se v Gaze k ničemu nedostane, to jsou ty paradoxy.

Největším poraženým jsou obyvatelé Gazy, kteří přišli o domovy, zdraví, někdy i život. Co si myslí, nikdo neví. Podle některých průzkumů podporují Hamás, podle některých lidí na místě Hamás proklínají, nebo přinejmenším Jahju Sinwára, ale nadále se ho bojí. Předpokládají, že zůstane u moci.

Jan Fingerland

Momentálně se na drtivé většině území Gazy už nebojuje a většinu jednotek Izraelci stáhli. Ovšem bude záležet na tom, zda se přeci jen rozhodnou zaútočit na Rafáh, což je jedna možnost, jak vládu Hamásu ukončit. Anebo zda budou souhlasit s příměřím za propuštění rukojmí, což by ale mohlo zbrzdit poválečnou obnovu Gazy. Ještě po půl roce vedou cesty z tohoto bodu do velmi různých stran. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio