V Helsinkách vyvíjí unikátní jaderný reaktor. Je uložen v zemi a k vytopení celého města by jich stačilo deset

„Finská klimatická politika v EU je založená na tom vyřešit ten problém. A především ho vyřešit takovým způsobem, který odpovídá klasickým tržním mechanismům,“ vysvětluje Timo Miettinen z Centra Evropských studií Helsinské univerzity.

Čtěte také

Elektřina ze slunce a větru, teplo z biomasy ze slámy. Na dánském ostrově Samsø jsou soběstační, ušetří tím lidé i region

Jedním z takových příkladů, jak se může klimatická politika řešit tržně, je společnost Steady Energy, která vznikla jako vedlejší projekt finského Centra technického výzkumu:

„Už pět let naši experti pracují na návrhu nízkoteplotního jaderného reaktoru. To znamená, že produkuje teplo do 150 stupňů Celsia,“ říká Lauri Muranen, který ve Steady Energy pracuje.

Reaktor firmy, na jehož vývoji firma dostala státní i komerční podporu, by neměl vůbec vyrábět elektřinu, měl by sloužit jen k vytápění. K tomu totiž má Finsko, ale třeba také Česko, vhodnou infrastrukturu, protože se v obou zemích používá ústřední vytápění. Reaktory by tak mohly nahradit teplárny, které často používají uhlí nebo plyn.

„Když produkujete pouze teplo, můžete využít skoro všechnu vyprodukovanou energii. Neztrácíte ji přeměnou na elektřinu,“ dodává Lauri Muranen.

Reaktor i protiletecký kryt

„Plánujeme ty reaktory stavět pod zemí, budou trochu jako protiletecké kryty, nebo stanice metra, možná 15 metrů pod zemí, kde jsou zcela oddělené od světa. Neuvidíte je a vlastně ani nebudete vnímat, že tam jsou. Jsou tam pak i bezpečnostní prvky. I v případě nejhoršího budou všechny dopady uzavřené v podzemí,“ upřesňuje Muranen.

Protože je reaktor malý, měl by se i v případě havárie zvládnout ochladit vodou, ve které je uložen. A ačkoliv by na něj měli lidé pravidelně dohlížet, stačit bude obvykle opravdu jen kontrola, protože palivo mu stačí zhruba na dva roky.

Čtěte také

Politické momentum energie z jádra. V EU zůstává kontroverzní, ale projaderné země jsou hlasitější

Firma chce první uvést do provozu v roce 2030, Helsinky by jich prý potřebovaly zhruba deset. Finská legislativa prý v tuto chvíli stavbě už vůbec nebrání. Podobně tomu podle ředitele sekce jaderné bezpečnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nic nebrání ani v Česku.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost se právě tímto reaktorem zatím nezabýval. Nějaké podobné ale sleduje i v Česku.

Ambice uvést první reaktor pro výrobu tepla do provozu do roku 2030 je podle Štěpána Kochánka optimistické, ale ve Finsku ne nereálné. Jako velkou výzvu vidí přijetí této technologie občany. Ale na to může mít vliv i budoucí Europarlament a komise, zda jádro dál v Evropě podpoří.

Ať už volby ve Finsku dopadnou jakkoliv, finští zástupci v evropských institucích budou velmi pravděpodobně pro.