Saturn a jeho tajemné prstence

15. červen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Saturnovy prstence jsou místy zvlněné a místo obvyklých 10 metrů nabírají výšku až tisíců kilometrů

Kromě jiných objektů nám v těchto dnech obloha servíruje krásnou planetu Saturn. Nejtajemnější jsou na ní její prstence.

Z přítomnosti Saturnu se můžeme těšit po většinu noci, později i večera po několik měsíců, než na podzim přejde na ranní oblohu. Planeta je od poloviny května v souhvězdí Panny a na přelomu jara a léta dokončuje pomyslnou smyčku své dráhy v blízkosti hvězdy Kappa Virgo. I když optimálních podmínek k pozorování nedosahuje, bude postupně i zvečera jedním z nejvýraznějších objektů letní oblohy.
Velký plynný obr Saturn nemá pevný povrch, jen hustou atmosféru přecházející do pláště planety. Na obloze se jeví jako nažloutlý objekt. Způsobuje to vrstva mraků, od kterých se odráží sluneční světlo. Saturn je svou střední hustotou unikátem v naší soustavě – má ji nižší než voda. Kolem Slunce oběhne za 29,5 roku. To, čím už odedávna udivuje nejen astronomy, je jeho mohutná soustava prstenců. Z pohledu od nás ze Země se postupně otvírají, zavírají a následně překlápějí. Souvisí to právě s oběhem Saturnu kolem naší mateřské hvězdy a s jeho polohou na této dráze. Teď právě prstence sledujeme jako ze severu se rozevírající útvar. Největší náklon prstenců nastane za čtyři roky.

O tom, co prstence o průměru více než 300 tisíc kilometrů tvoří, byly už od jejich objevu v polovině 17. století dohady. Jejich detailní strukturu nám odhalily až kosmické sondy. Z jejich pozorování víme, že samostatných prstenců oddělených mezerami, tak jak se jeví při pozorování pozemskými dalekohledy, je mnohem víc než šest. Záhady trvají dál.
Jaká je třeba tloušťka prstenců? Někteří astronomové se domnívají, že nepřesahuje několik set metrů, jiní dokonce mluví o jednotkách metrů. Stejně není jasný jejich vznik. Jde o pozůstatky z doby, kdy se planeta formovala? Nebo jsou to pozůstatky měsíců, které obíhaly příliš blízko obřímu tělesu a v okamžiku, kdy překročily tzv. Rocheovu mez, je silná gravitace planety rozdrtila? Vznikly mezery mezi nimi gravitací vzdálených měsíců i těch, které jsou jejich součástí? Otázek zůstává ještě mnoho a na odpovědi si musíme počkat. Snad je přinesou výsledky podrobnějších výzkumů.
Astronomové přitom opět spoléhají především na kosmické sondy. Unikátní úlohu sehrála především sonda Cassini. Kolem obří planety krouží už téměř devět let.

Bohatý systém Saturnových prstenců

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2013, 15. června.

Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.

autor: Miroslav Zimmer
Spustit audio