Stíny ruských Velikonoc

Když jsem minulou sobotu zhlédl nový film Taras Bulba na motivy románu Nikolaje Gogola, uvědomil jsem si, že jsem právě dostal od vůdčí postavy ruské sekulární kultury vydatnou dávku očkovacího séra proti katolictví. Následovaly pravoslavné Velikonoce a ve sváteční době ruský pravoslavný biskup prohlásil, že protestanti jsou dokonce ještě horší. Těmito slovy začíná komentář v deníku Moscow Times, který popisuje různé formy těžko skrývané nebo zcela otevřené nesnášenlivosti a podezírání vůči odlišným kulturám.

Film Taras Bulba vyvolal hned po svém uvedení na počátku dubna velkou debatu v Rusku i na Ukrajině, která řešila otázku, jaký příběh se film vlastně snaží vyprávět. Rusové zastávají názor, že zobrazuje společné dějiny obou zemí, které začaly někdy v 10. století po Kristu na Kyjevské Rusi, ale Ukrajinci jsou přesvědčeni, že Gogol psal o ukrajinských dějinách. Když jsem film uviděl, došel jsem ke dvěma závěrům:

Film se snaží ukázat, jak Nikolaj Gogol popisuje zahájení boje Záporožských Kozáků proti Polsku. Kozácký hejtman Taras Bulba usoudil, že jeho dva synové se nestanou opravdovými kozáky, dokud někoho nezabijí. Když se kozáci na počátku svého černomořského tažení shromáždili, z polské Ukrajiny dorazil posel a řekl, že tamní Židé vybírají od ruských pravoslavných věřících peníze za právo navštívit svůj vlastní kostel.

Film Taras Bulba (2009)

Kozáci se od něj také dověděli, že katoličtí kněží se projíždějí ve vozech, do kterých místo koní zapřahají ruské pravoslavné křesťany. Když to kozáci uslyšeli, uspořádali pogrom na Židy a krátce na to zahájili tažení proti Polsku, kde chtěli bojovat za svatou pravoslavnou víru. Nikolaj Gogol neuvádí žádný důkaz o polském útlaku pravoslavných věřících, ale velmi podrobně popisuje kozácká zvěrstva na židovských a katolických civilistech včetně žen a dětí.

Režisér filmu o Tarasu Bulbovi Vladimír Bortko si zřejmě uvědomil, že současným divákům by pouhé obvinění nestačilo jako ospravedlnění vražd, a proto přepsal původní Gogolův text. V jeho filmu přináší posel jako důkaz svých tvrzení tělo Bulbovy ženy pochopitelně zavražděné Poláky a tím je plně obhájena hejtmanova touha po pomstě. Když jsem ten film viděl a pak si znovu přečetl román, zažil jsem příval ruských nacionalistických citů. A tak jsem si pomyslel, že by se ten příběh měl přenechat ukrajinskému národu. Proč by měli Rusové brát na sebe ukrajinské zločiny na Židech a na Polácích?

Film Taras Bulba (2009)

Ještě týž den jsem viděl televizní film Alexandr - Bitva na Něvě. Snímek líčí bitvu armády novgorodského knížete Alexandra Jaroslaviče Něvského s katolickými křižáky, kteří se v polovině 13. století snažili zmocnit novgorodského území. Problém spočíval v tom, že kdykoli jsem během reklamních přestávek přepnul na jiný kanál, čekaly mě velikonoční bohoslužby ruské pravoslavné církve. Tyto scény se velice podobaly obřadům, které provázely ruská vojska mířící do bitvy. V obou filmech vypadaly úplně stejně. Kdybych byl zbožný člověk, tak bych po těchto filmech možná šel a vypálil pár katolických kostelů.

O Velikonocích má znepokojená duše zažila další otřes. Postarala se o něj slova biskupa Illariona, který má v moskevském pravoslavném patriarchátu na starosti jeho vnější vztahy. V rozhovoru pro poslední vydání týdeníku Ruský reportér vyjmenoval priority své církve. Podle něj obě strany - to znamená pravoslavná i katolická církev - stále více chápou, že by měly odmítnout ducha soupeření a postupně přejít ke spolupráci. Ve stejném rozhovoru dodal, že mnoho protestantských společenství na Severu i na Západě se stále více odchyluje od základních hodnot křesťanství.

Film Taras Bulba (2009)

Dopisovatel ruského deníku Moscow Times uzavírá, že zbývá jen čekat na mistrovské filmové dílo zobrazující historický příběh třicetileté války. V jeho aktuálním přepracování by se ruští a ukrajinští pravoslavní hrdinové pustili po boku katolických bratří do boje s protestantskou reformací.

autor: Jan Černý
Spustit audio