Unie je rozdělená - ale ne na Západ a Východ
Evropská unie je rozdělená, o tom nemůže být nejmenších pochyb. Mimořádný bruselský summit tyto rozpory nezakryl. Společné prohlášení sice zdůrazňuje, že se všechny země shodly na tom, že vnitřní trh je nástrojem k překonání současné krize a protekcionismus nemá v Evropě místo. Je ale zřejmé, že ne všechny státy si pod tímto závazkem představují totéž.
Česko se přitom ze své předsednické pozice dost snažilo, aby byly současné rozpory překonány. Premiér Mirek Topolánek tak například všechny spory o protekcionismus svedl na média. Jako kdyby se francouzský prezident Nicolas Sarkozy v minulých dnech nevyjadřoval způsobem, který měl s jednotným trhem jen málo společného. Bylo jasné, že Topolánek chce co nejvíc zklidnit atmosféru.
Rozpory na summitu ale byly i tak jasné. Sarkozy například prohlásil, že mezi volným obchodem a protekcionismem musí existovat střední cesta. Češi, Poláci, Slováci nebo Holanďané by takový výrok v žádném případě nepodepsali. Stejně tak jako slova francouzského prezidenta o tom, že ochrana pracovních míst není protekcionismem. Je evidentní, že Praha a Paříž si pod takovými pojmy představují něco výrazně jiného. Český pohled má přitom mnohem blíž k evropským pravidlům. Pokud tedy někdo rozděluje Evropu, je to Francie. Tyto rozpory nemohou zakrýt ani schůzky na nejvyšší úrovni. Včerejší summit byl už čtvrtým, na kterém se Unie přihlásila k dodržování společných pravidel. Když podle politiků neexistuje hrozba jejich porušení, proč to neustálé omílání téhož?
Mluví se ale i o dalších příkopech. Jen namátkou některé novinové titulky: "Nová železná opona v Evropě": tak nadepsal svůj článek o evropské schůzce britský deník The Times. Financial Times Deutschland dodává: "Evropská unie odmítla pomoc pro střední a východní Evropu." Je pozoruhodné, jak jsou takové titulky nepřesné.
Neschopnost finančních trhů a západních médií rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi střední a východní Evropy je nevídaně vysoká. Stále se objevují články v tom smyslu, že tento region je jednou velkou černou dírou, která se potácí v křečích krize. Přitom je jasné, že Česko je na tom jinak než Lotyšsko a Maďarsko jinak než třeba Slovensko. A Bratislava nebo Praha se za současné situace musejí krize obávat méně než třeba Dublin.
Zmiňovaná mediální reflexe včerejšího summitu jen zapadá do tohoto pokřiveného obrazu. Jako kdyby stál na jedné straně Východ žebrající o pomoc a na straně druhé Západ, který tuto pomoc odmítl. Maďarský požadavek na vznik fondu pro střední a východní Evropu přitom neodmítli jen západní státy, jak píší třeba britské Timesy. Slovensko, Polsko nebo Česko ho smetly ze stolu stejně razantně. Jednoduše proto, aby upozornily na nesmyslnost už zmiňovaného házení všech nových členských zemí do jednoho pytle. Unie přitom jasně zdůraznila, že zemím zasaženým krizí pomůže, jak už se ostatně v případě Lotyšska nebo Maďarska děje.
Takže rozdělení v Evropě existuje. Ale dělící čára rozhodně nevede po linii Západ-Východ. Unie má rozpory ohledně protekcionismu, státní pomoci nebo situaci bank. Ale tvrdit, že z Východu může přijít nákaza, která položí celou Unii je směšné. Jistě, banky působící třeba v Maďarsku jsou zasaženy lavinou úvěrů, které klienti kvůli pádu místní měny nemohou splácet. Ale české nebo slovenské banky takové starosti nemají. A zapomíná se, že třeba v Německu není situace bankovního sektoru také vůbec růžová. Jak odhadl ministr financí Peer Steinbrück, tak zvaná poškozená aktiva mohou u našich západních sousedů dosáhnout výše 100 až 400 miliard eur.
Takže hovoříme-li o postižených regionech, měli bychom si dát pořádný pozor. Je to podobné, jako kdyby v případě západní Evropy nebyli investoři schopni rozlišovat třeba mezi Belgií a Nizozemím. To vše ale nic nemění na faktu, že v Unii hluboké rozpory momentálně existují, jen se nedají zjednodušit na regionální dělítko. Není to vůbec dobrá zpráva. Pokud bude finanční a hospodářská krize pokračovat, můžeme očekávat, že si někteří budou dělat co budou chtít v bláhové naději, že problémy zmírní. Na dohled je tak zpochybnění pravidel jednotného trhu, která ještě včera státníci přece jen potvrdili. To by ale mohlo zasadit ránu celému integračnímu projektu. Vždyť společný trh je jeho prazákladem a hlavní předností.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
