Hliněné džbány málem zničily lázeňskou pověst Kynžvartu
Jen pár kilometrů od Mariánských Lázní můžete na jihozápadních svazích Slavkovského lesa navštívit město Lázně Kynžvart. Za prohlídku stojí nejen tamní metternichovský zámek, ale také lázně, které ostatně mají s osobou významného rakouského politika a diplomata ledacos společného.
„První zmínka o zdejších minerálních pramenech pochází z roku 1456. Tehdy místní kroniky poprvé upozornily na jejich dobrý vliv na lidské zdraví,“ popisuje ředitelka lázní Jiřina Valentová.
O možnosti využít zdejší prameny k léčení začal uvažovat až v době všeobecného rozvoje lázeňství v první polovině 19. století majitel zdejšího panství. Nebyl jím nikdo jiný než rakouský státní kancléř kníže Klemens Wenzel von Metternich.
Rozbory místních minerálních vod dopadly na výbornou. Jenže pak měl kníže se svým podnikatelským záměrem pech.
„Voda se plnila do hliněných džbánků a pod názvem Kynžvartská ocelová voda byla distribuována lékařům. Nicméně kvůli špatné technologii a také určité chemické reakci, k níž v nádobách docházelo, se voda zkazila. K lékařům se dostala ve velmi špatném stavu. Kvůli tomu se rozvoj lázní zbrzdil o téměř 40 let,“ vysvětluje Jiřina Valentová.
Léčivým účinkům zdejších pramenů naštěstí stále věřil osobní lékař knížete Metternicha. V 60. letech 19. století tak nakonec přece jen došlo k založení lázní.
„V roce 1863 byl zprovozněn penzión vedle pramenu Viktorka. Tak byl dán základ rozvoje lázní,“ podotýká Jiřina Valentová. „V roce 1864 byl postaven první léčebný dům Metternich, tedy dnešní léčebný dům Orlík.“
„Jako první se tu léčily respirační choroby. Indikace, které tu byly léčeny, se v průběhu doby neustále obměňovaly. Zajímavé je, že vždy se tu léčilo to, co bylo specializací místního vedoucího lékaře,“ usmívá se ředitelka lázní.
Lázně Kynžvart se staly cílem té nejvybranější, nejbohatší klientely. Léčila se tu japonská princezna i perský šáh. Platilo to do dob první republiky. Zvrat nastal až v důsledku 2. světové války.
„Došlo k zanedbání pramenů a vůbec celého lázeňského areálu. Minerální vody byly zaneseny a zčásti musely být uzavřeny. K obnově lázní došlo až mezi lety 1956 a 1958,“ říká Jiřina Valentová.
Tehdy se z Lázní Kynžvart stala dětská lázeňská léčebna, ve které se celoročně léčí nejmenší pacienti.
Zobrazit Lázně Kynžvart na větší mapě
