Finanční problémy rakouské armády údajně ohrožují její bojeschopnost
Rakousko je jednou z nejbohatších zemí Evropské unie. Jeho armáda za touto statistikou ale hodně zaostává. Už několik dnů plní stránky rakouských novin zprávy o tom, jak se vojsko potýká s rozpočtovou krizí. Armádní auta jsou stará. Chybí peníze na palivo do vrtulníků. A vojáci veřejně přiznávají, že některé armádní složky brzo nebudou bojeschopné nebo funkční. Rakouská vláda chystá reformu, revoluční zvýšení výdajů na obranu se ale nečeká.
Víc než pušek si Rakušané na své armádě dlouho cenili lopat a silných rukou. Vojáci v Rakousku totiž pravidelně zasahují při živelních pohromách.
Když se někde utrhne kus svahu a zavalí silnici nebo když rozvodněná řeka ohrožuje lidská obydlí, místní už vyhlížejí, kdy se za zatáčkou vynoří zelená vojenská auta plně naložená vojáky. Realita roku 2014 ale tento obrázek opravuje.
„Musíme vyřadit přes polovinu vozidel. To vážně omezuje náš akční rádius a komplikuje přepravu mužů na místo. Jestli to někdo nezastaví, příští rok bude situace ještě mnohem horší,“ řekl televizi ORF jeden z důstojníků rakouské armády ve spolkové zemi Salcbursko.
Rakousko patří mezi nejbohatší země EU, financování armády však pokulhává. Podle části důstojníků je ohrožena její bojeschopnost
Podobné výroky vojenských představitelů jsou v rakouských médiích stále častější. Rakousko je neutrální stát a na armádu dává méně než okolní členské země NATO – jen 0,8 procenta HDP.
Rakušané také loni v referendu odmítli zavedení profesionální armády. Zůstala tak povinná vojenská služba i struktura armády se všemi známými neduhy.
Těsně před loňským referendem tehdejší náčelník rakouského generálního štábu Edmund Entacher neskrýval, že armáda má příliš mnoho takzvaných systémových vojáků, jako jsou kuchaři nebo mechanici, kteří udržují celou mašinérii v chodu a jejichž počet by se měl snížit.
Právě referendum, ve kterém se Rakušané jasnou většinou vyslovili pro zachování povinné vojenské služby, dnes hodnotí rakouský vicekancléř Reinhold Mitterlehner jako promarněnou příležitost.
Výsledek referenda měl podle něj sloužit jako startovní můstek pro reformu armády. Současné výroky důstojníků v médiích vidí vicekancléř jako taktiku vojáků zatlačit na vládu, aby do obranného rozpočtu přisypala víc peněz. Mitterlehner ale nechce, aby to vypadalo, že rakouská armáda nemá na benzín a vojáci jezdí na místo nasazení autobusem.
Za poslední rok a půl se armádní vedení vyměnilo, a to včetně ministra obrany. Rakouská vláda teď pracuje na několika reformních návrzích. Zveřejnit je má na přelomu září a října.
