Na mýtu stát loni vybral rekordní částku, téměř 9 miliard. Letos očekává ještě víc
Za osm let fungování vynesl mýtný systém státu téměř 58 miliard korun. Loňský rok byl zatím nejúspěšnější, a ten letošní by měl být ještě lepší. Odhaduje se výběr kolem 9,5 miliardy korun.
Důvody, proč by se mohl výběr mýta zvýšit oproti loňsku skoro o miliardu, jsou dva. Jednak se od ledna zvýšily mýtné sazby – v průměru o 10 procent – ale především nákladní auta jezdí po silnicích v Česku stále častěji.
Počet mýtných transakcí už loni pravidelně přesahoval 30 milionů měsíčně. A podle Karla Feixe, ředitele české pobočky společnosti Kapsch, která mýtný systém v Česku provozuje, tento trend pokračuje i letos.
Kolik stát vybírá na mýtu a jaké jsou náklady na systém, zjišťovala redaktorka Eva Kézrová
„Leden už vykazuje v meziročním srovnání o zhruba 13 až 14 procent vyšší výběr. A pokud bude ekonomika růst minimálně o jeden a půl, dvě procenta, jak se předvídá, tak si dovedu představit, že se dostaneme někde nad devět miliard, devět a půl miliardy korun. Můj cíl by byl 10 miliard,“ řekl Feix.
Vedle téměř 58 miliard, které stát od roku 2007 na mýtu vybral, je však třeba zmínit i provozní náklady.
Jedná se o dvě položky. Jednak se postupně splácí celý systém tak, aby na konci příštího roku byl jeho stoprocentním vlastníkem stát – na to jde zhruba šest miliard korun – a pak jsou tu provozní náklady, které se pohybují kolem dvou miliard ročně.
Tyto výdaje se podle ředitele mýtného úseku Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila na rozdíl od výnosů prakticky nemění.
„Ve chvíli navýšení mýtných tarifů jdou výnosy prudce nahoru, což při konstantních nákladech znamená, že se nákladově pohybujeme někde okolo 22 až 23 procent. To znamená, že ze čtyř korun vybraného mýta platíme firmě Kapsch za provozování toho systému jednu korunu,“ popsal Nestrašil.
Úspora za spící jednotky?
Náklady by se mohly ještě snížit, protože zhruba 60 milionů korun platí stát za takzvané spící palubní jednotky. V mýtném systému je registrováno celkem 790 tisíc palubních jednotek, jenže aktivních jich je jen půl milionu.
Tyto spící jednotky si většinou registrovali zahraniční dopravci, kteří v Česku jezdí jen výjimečně. I za takové takzvané OBU jednotky však stát platí, 230 korun ročně. Vyřadit ze systému ji podle zákona nelze. Změnit to však mohou poslanci.
Před loňským rozpuštěním sněmovny se k tomu zákonodárci nedostali, letos by to podle Nestrašila mohlo vyjít.
„V této chvíli putuje do sněmovny nová změna legislativy, kde by toto mělo být znovu navrženo. A doufáme, že tentokrát nám to bude i schváleno,“ dodal Nestrašil.
