V nejmenším státě Evropské unie chce osmadvacítka vyřešit svůj aktuálně největší problém - migrační krizi. Na dvoudenní summit na Maltě si proto pozvala i zástupce afrických zemí, z nichž mnoho lidí do Evropy utíká. Bude se je snažit přesvědčit, aby přílivu uprchlíků aktivněji bránily a aby přijímaly zpátky ty, kteří na starém kontinentu nedostanou azyl.

12:59 11. listopadu 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ostrov Malta jako hostitelské místo summitu o migraci má svoji konkrétní symboliku. Leží totiž na půl cesty mezi Evropou a Afrikou a v minulosti zažil řadu uprchlických vln, třeba z Iráku nebo bývalé Jugoslávie.

Katolický kněz, kterému v hlavním městě Valettě nikdo neřekne jinak než otec Filip, pomáhá uprchlíkům na ostrově desítky let. Malťané jsou podle něj sice konzervativní národ se silnou křesťanskou tradicí, přesto pomáhají lidem i z odlišných kultur nebo s jinou vírou.

I otec Filip ale přiznává, že fenomén uprchlíků přicházejících z Afriky maličkou zemi s ani ne půlmilionem obyvatel svými rozměry přerostl. Přehrabuje se ve složkách uprchlíků, kterým pomáhá, jsou na nich jména zemí jako Eritrea, Somálsko, Súdán. Otec Filip jim říká boat people, lidé z lodí.

Premiér Sobotka bude na maltském summitu EU zastupovat Česko i Polsko

Číst článek

Carla Camilieriová z nevládní organizace Aditus, která uprchlíkům pomáhá, říká, že nikdo neví, kolik přesně uprchlíků na Maltě v minulých letech vlastně zůstalo. Část z nich se posunula dál na sever a dnes většinu lodí s uprchlíky Malta posílá dál do Itálie.

Ti běženci, co na Maltě zůstali, už nejsou v detenčních zařízeních, která ani na Maltě neměla dobrou pověst, ale v soukromých bytech. Na rozdíl od otce Filipa si ale Carla myslí, že Malťané nejsou k uprchlíkům tak vstřícní. Raději než je mít za sousedy, prý pošlou peníze na pomoc běžencům v cizině.

„Je potřeba říci, že rozvojová pomoc musí doplňovat humanitární pomoc,“ upozornil Jan Schroth z české kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci.

„Někdy se díváme na Afriku z hlediska dlouhodobého vývoje jako na kontinent, který je v rozkladu a odkud miliony obyvatel budou směřovat na sever, nejlépe do Evropy. Tak to není. Afrika dlouhodobě v posledních číslech globálně ekonomicky roste.“

Podle Schrotha jde o to nalézt kompromis mezi řízením migračních toků a spoluprací v rozvojové a humanitární pomoci.

Migrační summit připomíná i zbrusu nová socha v centru Valetty. Jsou to dva články řetězu, které mají prý symbolizovat jednotu Afriky a Evropy a také Maltu jako spojovací článek mezi oběma kontinenty. Cynik by ale v téhle plastice viděl spíš gordický uzel, který se nedaří rozetnout, a půjde to těžko i při dnešním summitu.

Proč utíkají? Profily pěti afrických zemí, z nichž do EU přišlo nejvíce uprchlíků

Číst článek

ČRo, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít