Úřady mají mít podle vlády možnost kontrolovat, čím lidé topí
Úřady by nově mohly mít pravomoc kontrolovat, čím lidé topí a jaký kotel doma mají. Novinku schválila vláda na návrh ministerstva životního prostředí. Úřad si slibuje zlepšení ovzduší, návrh ale nepodpořili ministři z KDU-ČSL. Zdrželi se hlasování kvůli obavám z porušování soukromí.
Pokud se objeví podezření, že někdo doma spaluje odpad a všechno, co je zakázané, dostane písemné upozornění. Jakmile se objeví podruhé v jednom roce, majitel domu už může čekat, že mu za dveřmi zazvoní kontrolor.
Na podezřelý kouř nově můžou upozornit třeba sousedé. Bude stačit poslat na úřad důkaz, a to třeba fotku nebo video s víc než půlhodinovým záznamem.
Úřady mají mít podle vlády možnost kontrolovat, čím lidé topí. K tématu debatovali místopředseda ODS Martin Kupka a náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že všechno bude mít jasně stanovené podmínky. Možné zneužití systému odmítl ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO.
„Vyskytuje se tady, je to taková ta sousedská šikana typu 'ty my trháš jablka ze stromu, tak já na tebe pošlu kontrolu'. Ale proto jsme ten systém postavili tak, aby byl vícestupňový a dával možnost správnímu úřadu, aby se opravdu přesvědčil, zda je podnět oprávněný,“ uvedl.
Ministr Brabec dodal, že pokud člověk nebude chtít úředníka k sobě domů pustit, rozhodně se mu tam nebude kontrolor snažit dostat za každou cenu. Majitel domu se tím ale vystaví až padesáti tisícové pokutě.
Znečištění vzduchu neklesá. Můžou za to hlavně kamna na uhlí, říká ministerstvo
Číst článek
Objevily se také kritické hlasy o narušování soukromí. Třeba vládní strana KDU-ČSL se kvůli tomu zdržela hlasování.
Novela upravuje například také pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Má také umožnit, aby byly do budoucna v nízkoemisních zónách, které zatím v Česku nejsou, uznávány německé emisní plakety. Podle ekologů je ale předkládaný návrh nedostatečný a znečištění snížit nepomůže.
Pramen: ČTK
„Uplatňoval jsem výhradu, že je to zásah do domovních svobod. Byli jsme ujištěni legislativní radou vlády i ministerstvem, že to nepřesahuje ústavní principy, kdy do vašeho domu nebo bytu může vstoupit policie nebo nějaký státní orgán jenom po rozhodnutí soudu,“ upozornil předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Kritici mluví o porušení nedotknutelnosti obydlí. Právník Jaroslav Ortman má dokonce za to, že novinka je za hranou a v rozporu s listinou základních lidských práv a svobod. Problém vidí Ortman i v tom, že si tak lidé můžou mezi sebou takzvaně vyřizovat účty.
„Vznikne šikana ze strany různých lidí, kteří se nenávidí jako sousedi, kteří se nemají rádi jako příbuzní, a bude nahlašování nejrůznějších porušení a podezření, které nevím, kdo bude rozklíčovat. Já se obávám, že to žádný pořádek nebude prohlubovat,“ podotkl Ortman.
Novela se kvůli porušování ústavy nelíbí ani pravicové opozici. „Obávám se, že je to bezprecedentní průlom do domovní svobody. Je to opatření, které znovu erár silnější, znovu dělá erár mocnější, a hrozí tady vážné zneužití,“ tvrdí místopředseda ODS a starosta obce Líbeznice Martin Kupka.
Pokud zákon projde legislativním kolečkem, platit by mohl od roku 2017.
