Abyste byli světová jednička, musíte trénovat jako světová dvojka, tvrdil sprinter Greene
Anglické slovo „goat“ znamená koza. Bývalý sprinter Maurice Greene má na své pravé paži tato čtyři písmena vytetovaná. Ale neodkazují ke zvířeti - jsou zkratkou pro anglické sousloví vyjadřující Greenovu touhu být nejlepším v historii. Na přelomu tisíciletí k tomu měl blízko, držel světový rekord na stovce a byl i olympijským vítězem. Maurici Greenovi je dnes 42 let.
Je rok 2004, Maurice Greene dobíhá do cíle, vyhrává druhořadý americký závod, běží k divákům oslavovat. Rychle sundává tretry, hází je opodál, přibíhá hasič a naoko hořící obuv hasí přístrojem.
Celé to byla inscenace a stejně jako tetování na paži to je důkazem záliby amerického atleta ve slovních hříčkách. Tentokrát s výrazem „on fire“ znamenajícím jak opravdový oheň, tak v přeneseném smyslu sportovce dobrou formu. Maurice Greene tou dobou už pět let držel světový rekord na stovce a chystal se na olympijské hry do Atén.
„Abyste byli světová jednička, musíte trénovat jako světová dvojka. Pořád hladovět, protože když jste nejlepší, už nemáte kam jít,“ říká Maurice Green
„Abyste byli světová jednička, musíte trénovat jako světová dvojka. Pořád hladovět, protože když jste nejlepší, už nemáte kam jít. Snažím se představit si, že jsem někdo jiný. Ten, kdo je druhý, na sobě vždy pracuje více. Je blízko, ale není na vrcholu, takže trénuje tvrději, aby získal místo jedničky,“ tvrdil po konci své kariéry.
Tu uzavřel v roce 2008. Medailí za ni získal dost, vyhrál tři mistrovství světa v řadě, stejně tak olympijské hry v Sydney 2000.
„Snažím se nepovyšovat některou z medailí nad jiné. Každá má speciální místo, protože se k ní váže jiný příběh. Mám je rád všechny stejně. Je to jako s dětmi, také nemůžete říct, že máte některé radši.“
Světový rekord vylepšil Greene v roce 1999 a to o pět setin sekundy na 9,79. Celou dobu trvání rekordu si ale neužil, v roce 2002 ho překonal krajan Montgomery, který ale při závodě dopoval. Historické maximum tak Greene držel bez dvou dní šest let, ale radost z toho má především jen tu dodatečnou.
„Jestli můžu něčeho litovat za celou kariéru, je to přístup k úspěchům. Když jsem jich dosáhl, nikdy jsem si je neužil. A až teď při vzpomínání si můžu říct: 'Páni, chlape, tys toho dokázal!' Jenže už u toho nemám ten skvělý pocit, jako když jsem tehdy proběhl cílem. Tehdy jsem se ale pořád hnal kupředu, chtěl být lepší a lepší, ale zpětně mě to mrzí a tohle bych změnil,“ vzpomíná sprinterský showman, kterému je dnes 42 let.
